Loni jsem fotil na Pálavě a v rezervaci Váté písky ještěrky, mým vzorem byl Pavel Vosátka. Takže mu přenechávám slovo i ukázky fotografií, odkaz na jeho stránky je vpravo na blogu.

   Potěšilo mne, že jsem mými fotečkami (není mi dodnes jasné proč) Boba zaujal a že se tak mohu na jeho webových stránkách krátce prezentovat. Díky, Bobe. Pravdou ale je, že raději fotím, než píšu.  Přesto se pokusím ze sebe několik vět dostat.
   Pocházím z Kadaně ze severních Čech a posledních 15 let žiji a pracuji ve státní správě v oblasti životního prostředí  v Třebíči  odkud, resp. z jejího širšího okolí, pochází většina mých fotografií, ale chtěl bych samozřejmě postupně expandovat i na jiná zajímavá místa u nás v republice. Ale přiznejme si, že působivá a nádherná místa najdeme nejen např. v tisíckrát či milionkrát fotografovaném Česko Saském Švýcarsku (které např. fascinuje i mne), nýbrž v každém okrese. Je třeba jen se dívat …

 Když čtu životní příběhy mých kolegů, tak s úsměvem zjišťuji, jak jsou naše fotografické osudy v rámcových obrysech často podobné. Mé aktivní fotografické zážitky lze datovat cca 5 let zpátky.  To, co bylo ještě  před těmito roky, lze spíše nazvat jako živelná fotonaivita ( to ovšem neznamená, že ta naivita již netrvá, snad jen  o něco méně …). Proč tak pozdě (čtyřicítku už mám za sebou, ale nebýt spousty nejrůznějších nesmyslných dokladů, kde nám je náš věk nemilosrdně zdůrazňován, tak tomu nikdy nevěřím) je docela jednoduché, vše začalo nástupem digitální techniky a tím i možnosti aktivně ovlivňovat své výstupy. Dalším důvodem, proč tak pozdě, je i to, že  mám (od doby, co fotím) spoustu nejrůznějších koníčků. Většina z nich byla rovněž spjata s přírodou (geologie, mineralogie, botanika, meteorologie, ale dále i turistika, filosofie …), což  mohu i do určité míry použít i v současnosti.

   Dnes zjišťuji, že mě fotoaparát zcela definitivně pohltil.  Někdy si pokládám absurdní otázku, jejíž odpověď mne ani vlastně moc nezajímá, a to,  zda se toulám přírodou z toho důvodu, abych ji mohl fotit, či je focení záminkou, abych se mohl toulat …
   Oblasti zájmu,  které nejvíce fotím, lze snadno poznat po shlédnutí mých webovek. Těmi jsou především nejrůznější přírodní scenérie, ale i např. rosttliny a hmyzí říše. V menší míře to je i architektura, ale to je již spíše jen okrajová záležitost. V této kategorii mne zajímají především zříceniny starých hradů a jiných staveb, které se již staly harmonickou součástí naší krajiny a přírody. U hmyzu se často potýkám s těžkostmi při jejich určování. Naštěstí mám kamaráda entomologa, kterého si budu muset hodně předcházet, aby mi s tím hmyzem pomohl.  Ani jsem netušil,  jakým složitým  oborem může entomologie být.
   Téměř celý nový vesmír se mi otevřel pořízením speciálního makroobjektivu Canon MP-E 65, který nám dokáže fotografovaný objekt až 5x přiblížit. To bylo příčinou,  že mne makro zcela pohltilo. Náhle se totiž před člověkem objevil zcela nový, úžasný, fantastický a přitom zcela neznámý svět, kde vládnou naprosto jiné přírodní zákony než v realitě, na kterou jsme běžně zvyklí.

   A proč vlastně fotím? Snad proto, že svými snímky se snažím nahlédnout do jakéhosi tajuplného a neznámého světa a potichoučku se přiblížit k podstatě spíše asi sebe sama a to právě skrze rozmanitou, pomíjivou krásu a atmosféru zázračného světa přírody. Pokud se toto přiblížení podaří alespoň částečně i těm, kteří nakouknou na mé stránky, tak bude mé ego navýsost spokojeno a má webová stránka získá svůj sice pomíjivý, ale přeci jen smysl. Současně lze zde naleznout i malou inspiraci pro výlety a poznávání přírodních i jiných krás a zajímavostí. Bohužel stále nic nestíhám, takže stránky jsou stále ve vývoji, ale kdykoliv je chvilka času, tak se snažím na nich dělat a vylepšovat je. Nikdy by mne nenapadlo, kolik času zabere zpracování fotografií a práce na webové galerii. To je někdy až depresivní, hlavně pro mne, kdy mou jednoznačnou prioritou je být někde s těžkým fotobatohem mimo čas a prostor a pokud možno daleko od běžného ruchu (no, mimo čas to s určitou nadsázkou až tak úplně není, spíše je to časová černá díra, kde všechno neuvěřitelně šíleně letí). Ale žádné hluboké beznaději z toho nepropadám, neboť vše v životě beru víceméně takové, jaké to je právě teď a jak to přichází. Ono s tím nic jiného ani nelze dělat …
   Pro řadu mých přátel a kolegů jsem tím, jak jsem propadl této mé vášni a zálibě zcela jistě blázen, což mi ale vůbec nevadí, to je ostatně jejich problém … (ono také těžko totiž říci, co je v dnešním bláznivém a schizoidním světě normální).

   A jakou techniku používán? Je to tělo Canon 20D a Canon 40D. Dále objektivy Canon EF 17-40/4 L, Canon EF 100-400/4,5-5,6 L IS, Canon EF-S 10-22/3,5-4,5, Sigma AF 180/3,5 EX DG Macro, Sigma AF 105/2,8 EX DG Macro a již zmiňovaný Canon MP-E 65/2,8 1-5x Macro. Z blesků používám kruhový makroblesk Sigma EM-140 DC EO-ETTL a Sigma EF-500 DG Super II. K tomu samozřejmě řadu filtrů a stativ. No, je to tíha. Ale co by člověk pro svou fyzickou kondici neudělal.
   Tím bych toto mé narcistické povídání zakončil. A ať se vám mé stránky budou líbit či nikoliv, tak vás všechny zdravím a upřímně si přeji, ať zažijete se svým foťákem spoustu nádherných a vyjímečných chvilek. A pokud se budete chtít na cokoliv zeptat, tak neváhejte a pište na adresu paul1@seznam.cz.

                                                                                                Pavel Vosátka
                                                                                                www.nasepriroda.eu