Hledání


Země návštěvníků

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra, Linné 1758)

Salamandra salamandra (mlok skvrnitý)

   Další obrázky a odkazy na články o obojživelnících jsou zde.
   Vyrazil jsem za známými do Beskyd s tím, že se budu věnovat jim a ne fotografování. I když - vím, že v oblasti, kam jsem jel, se poměrně hojně vyskytují mloci. A v hlavě se mi honily tyto myšlenky:
   “Nebudu fotit, budu se věnovat kamarádům, nebudu se rozptylovat, dlouho jsem je neviděl, schválně si nevezmu makroobjektiv, musím zpracovat hodně fotek, neotravuj, nutkavá myšlenko na zkoumání přírody … Ale co kdybych přece jen narazil na mloka …?”
   Tak jsem sice vzal můj Canon EOS 50D, ale bez makrovýbavy, pouze se základním objektivem Tamron 18-270mm F/3.5-6.3 DiII, který mám  od loňského roku.
   A samozřejmě - už se šeřilo, když jsem scházel do údolí a narazil na mloka, který mi hleděl do očí:
   “Bobe, čekám tady na tebe už drahnou chvíli, málem mě přejelo smradlavé SUV. Vytáhni foťák a hoď s sebou, protože jdu lovit.”
   Nechtěl jsem použít systémový blesk, to u těchto živočichů nemá smysl kvůli odrazům vlhké kůže, zvýšil jsem ISO na 1250 a v houstnoucím šeru pořídil aspoň pár snímků.
   Mlok skvrnitý patří mezi naše ubývající ocasaté obojživelníky. Samec dosahuje délky kolem 16 cm, samice je o trochu větší. Základní zbarvení je černé se žlutými skvrnami. Obývá především listnaté lesy s dostatkem vody v podobě čistých potoků a tůněk. Živí se hlavně slimáky, brouky a jejich larvami, žížalami, patří mezi noční živočichy.
   V pokožce má umístěny jedové žlázy, nejúčinnější složkou u našeho mloka východního je alkaloid Samandaron.
U člověka může kontakt s ním vyvolat pálení sliznic a slzení očí, jiná intoxikace nepřipadá asi v úvahu (neznám nikoho, kdo by pojídal syrové mloky).  U drobných zvířat může způsobit křeče, neklid, obrnu dýchacího ústrojí.

Salamandra salamandra (mlok skvrnitý)

Řeka - Beskydy, 1.6.2013, :-) Bob

   
      

Portrét žabky

Bufo bufo (ropucha obecná)

   Bližší informace o obojživelnících jsou zde.
   Při mých toulkách Hostýnskými vrchy jsem z jednoho prameniště narazil na velké množství malých žabek. Skoro všechny utekly, ale tato jedna zůstala stát a zvědavě se na mě dívala. A to znamenalo výzvu k fotografování.
   Samotná žabka byla hodně malá, tak dva cm. Snažil jsem se dostat fotoaparát co nejvíce k zemi, aby vznikl portrét z částečného podhledu. Problém nastal, když jsem chtěl k hledáčku přiložit oko. Nevešlo se tam. Řešení se nabízí hned několik: vybrat jiný úhel záběru, mít výklopný LCD displej (např. fotoaparáty Panasonic DMC-FZ50, zrcadlovka Olympus E-330), použít úhlový hledáček na okulár (je vidět nasazený na mém Canonu tady), eventuelně se zahrabat do země. Záběr se nakonec podařil, ale fotoaparát jsem opatrně posouval takřka milimetr po milimetru a pořád kontroloval hloubku ostrosti.
   Malá žabka je ropucha obecná (Bufo bufo). Její popis jsem již na blogu uveřejnil, v tomto případě mi sloužila jako objekt ke trénování fotografie zblízka.

Hostýnské vrchy, 24.7.2007 :-) Bob

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata, Linné 1758)

Bombina variegata (kuňka žlutobřichá)

Na jedné z našich společných toulek přírodou mi Lukáš Konečný ( sdružení Lacerta, odkaz na pravé straně blogu) ukazoval živočichy které moc neznám - obojživelníky. S obdivem jsem hleděl, jak z kdejaké kaluže, malé vodní plochy nebo jen tak, snad z klobouku, vytahuje různé žabky. Já bych je v žádném případě nenašel. Tuto pěknou kuňku jsme objevili v polozatopeném lomu.
Je to menší žabka, dosahuje velikosti 5 cm. Vyskytuje se pouze v Evropě a to ve středních polohách na malých vodních plochách. Typická je žlutá barva břicha, která musí přesahovat 50% plochy. Pulci se vyvíjí dva měsíce, může být i více generací do roka. Kuňka žlutobřichá se může dožít až 15 let věku, u nás patří mezi chráněné druhy.
Živí se červy a hmyzem.

Jeseníky - lom v Supíkovicích, 17.4.2007 :-) Bob

Skokan zelený (Rana esculenta, Linné 1758)

Rana esculenta (skokan zelený)

Skokan zelený představuje zvláštní formu živočicha, takzvaného hybrida nebo také kleptona. Vznikl pářením dvou druhů žab - skokana skřehotavého a krátkonohého. Pokud by byla populace skokana zeleného ponechána v izolaci, docházelo by k postupné degeneraci populace a omezení plodnosti. K jeho další existenci je nutné míšení s těmito dvěma druhy. 
Bez ohledu na tuto nutnou podmínku ale skokan zelený u nás postupně ubývá změnou přírodních podmínek.  Je zařazen mezi silně ohrožené druhy, jeho výskyt je vázán na stojaté vody s hustým porostem a nadmořskou výškou do 700 metrů. Dosahuje velikosti kolem 10 centimetrů, jeho skřehotání je slyšet na jaře odpoledne a večer za pěkného počasí. Pulci se vyvíjí asi 4 měsíce, přeměnu ukončují převážně na podzim. Hlavní obživu pro dospělé jedince, kteří se dožívají i 10 let věku, tvoří hmyz a další bezobratlí.

Rana esculenta (skokan zelený)

Jeseníky - Vidnava, 17.4.2007 :-) Bob

Ropucha obecná (Bufo bufo Linné 1758)

Ropucha obecná, Olympus SP-500, čas 1/40 s, clona 5.00, ISO 100, ohn. vzdálenost 63.00, makropředsádka Olympus

Tato ohrožená žába dosahuje délky 12 cm, samice je větší než samec. Je rozšířena po celé Evropě, žije převážně nočním životem. Živí se hmyzem, měkýši, červy, vyjímečně jinými drobnými obojživelníky. Samička klade 2 šňůry o 1200-6000 vajíčcích a rodiče je ovíjejí kolem vodních rostlin. Pulci se líhnou za 12 dní, zhruba kolem 80 dne dochází k metamorfóze, dospívají v 5-ti letech. Délka života je až 40 let.

Celý článek »

« Starší články