Hledání


Země návštěvníků

Záhada vyřešena - nymfy ploštic (Heteroptera sp.)

Záhada

   Záhada, to je výstižný název článku. Neboť co jsem vyfotil, to neznám. V červnu loňského roku jsem na listu narazil na tyto záhadné tvory, jak si pochutnávají na mouše. Pátral jsem v paměti i knihách, protože vím, že jsem již na ně již narazil, ale marně.

Záhada

   Třeba mi někdo z laskavých čtenářů pomůže a já budu moci přeřadit článek z kategorie “Jiní živí” do některé přesnější rubriky.
   Dne 13.2.2009 mohu opravit článek. Při dalším zkoumání jsem došel k názoru, že se jedná o nymfy ploštic z čeledi lovčic (Nabidae), jak popisuji v dalším článku. Biolog Jan Máca je zařadil do čeledi klopuškovitých (Miridae). Děkuji mu a pro nás,  amatéry, je důležité, že se jedná o nymfy ploštic, a já, Bob, tvrdím, že se díváme do jejich talíře. 
  
   Kouty nad Desnou, 20.6.2008 :-) Bob

Zlatoočka obecná (Chrysoperla carnea, Stephens 1836) - larva

Chrysoperla carnea (zlatoočka obecná) - larva

   Bližší informace o síťokřídlých jsou zde.
   Zlatoočka obecná představuje našeho běžného zástupce síťokřídlých. Má dvě generace za rok, druhá přezimuje. Její larva má protáhlé, ztluštělé tělo pokryté drobnými chloupky, které je často přikryto různým materiálem, mimo jiné i vysátými zbytky mšic. Hlava je zakončena silnými kusadly.  Larvy jsou dravé, živí se hlavně drobným hmyzem a mšicemi.
   Na stejné lokalitě jsem pozoroval i další larvu drobného hmyzu. Trochu se stavbou podobá larvě zlatooček, ale dle mého názoru se spíše jedná o zástupce larvy některé dlouhošíjky (Raphidia sp.). Ty jsou v lese stejně užitečné, žijí především pod kůrou stromů a v hrabance.

larva hmyzu

Jeseník - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob

Ostnohřbetka křovinná (Centrotus cornutus, Linné 1758)

Centrotus cornutus (ostnohřbetka křovinná)

   Bližší informace o řádu stejnokřídlých jsou zde.
   Tento křísek patří do řádu stejnokřídlých, do podřádu křísi. Vyskytuje se běžně od května do konce června na okrajích lesů a mýtinách. Má pozorování tomu ovšem nenasvědčuji, poslední dobou vidím jejich značný úbytek (ovšem musel jsem si pořídit nové brýle).
   Dosahuje délky do 9 mm, středem předohrudi (pronota) se táhne dlouhý kýl, který vpředu přechází ve výběžky, jak je dobře patrno na fotografiích. 
   Příbuzná je ještě ostnohřbetka janovcová, která má jeden trn mířící dozadu.
   Potrava křísů je prakticky bez vyjímky ( na rozdíl od ploštic) rostlinná, většinou sají šťávu z lýkové části rostlinného cévního svazku.

Centrotus cornutus (ostnohřbetka křovinná)

Jeseníky - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob

Ploskoroh pestrý (Ascalaphus macaronius, Scop.)

   Ascalaphus macaronius (ploskoroh pestrý)

   Bližší informace o síťokřídlém hmyzu jsou zde.
   Na mohelenské hadcové stepi jsem před nedávnem narazil na tohoto pěkného ploskoroha, patřícího mezi vzácnější zástupce síťokřídlého hmyzu. Za pěkného počasí houpavým letem pronásleduje poletující hmyz, při  zatažené obloze usedá na traviny se složenými křídly.  Podobným druhem je ještě ploskoroh žlutý.
   Má dvouletý vývoj a přezimuje vždy ve stadiu larvy. Imago létá za slunečných dnů v červnu a červenci, larva je dravá.
   Mohelenská hadcová step je  se nachází u meandru řeky Jihlavy. Její geologické podloží vytváří hadec (serpentinit), kterému dominují specifické druhy např. rostlin. Za mého pobytu jsem zde našel především hadince, kavyly a zřejmě rozchodníky.
   Ovšem nedílnou součástí a dominantou krajiny je jaderná elektrárna Dukovany.

Jaderná elektrárna Dukovany

Mohelenská hadcová step, 23.6.2008 :-) Bob

Jepice Paraleptophlebia submarginata (Stephens, 1835)

Jepice Paraleptophlebia submarginata

   Bližší informace o jepicích jsou zde.
   Na fotografii je zřejmě subimago jepice, která se vyskytuje na jaře u tekoucích vod. Podobné jsou ještě Paraleptophlebia cincta a werneri, ovšem ty je možné nalézt až později v létě. Na tomto místě bych chtěl poděkovat prof. RNDr. Tomášovi Soldánovi, DrSc. z entomologického ústavu Akademie věd ČR za determinaci. Pro mě je bližší rozlišení těchto tvorečků prakticky nemožné. Protože něco o jepicích musíme vědět, tak uvedu spíše všeobecné vědomosti:
   jepice jsou rozšířeny prakticky po celém světě, u nás žije kolem 80 druhů. Patří k velmi starému řádu hmyzu, jsou dokladovány již z permu. Dosahují velikosti do 25 mm, dospělí jedinci se zdržují kolem vod. Často vytváří velké roje samců, do kterých vlétají samičky a dochází k rozmnožování. Samci umírají po kopulaci, samičky po nakladení vajíček. Délka života dospělých jedinců se pohybuje od několika hodin po pár dní.  Vývoj dorostu probíhá nedokonalou proměnou (heterometabolie). Samička naklade vajíčka do vody, larvy se líhnou do jednoho měsíce. Během vývoje (většinou v čisté tekoucí vodě s délkou trvání kolem dvou let) se mnohokrát svlékají, až se přemění v subimago (na fotografii), které je mezistadiem mezi poslední larvou a dospělým jedincem. Od toho se liší především tmavým zbarvením a okrajovými brvami na křídlech.
   Jepice jsou důležitou potravou ryb, některé druhy jsou indikátorem čistoty vody. 

Zlatorudné mlýny -  Jeseníky, 24.5.2008 :-) Bob

« Starší články