Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata) a její lovec běžník obecný (Xysticus cristatus)

Vážka a její lovec  

   Jednou jsem se toulal v lagunách blízko Karviné, které vznikly po důlní těžbě. Ideální místo na fotografování vážek a šidélek.
   Šinul jsem se kolem malého pahorku a v tom jsem uviděl vážku. Tak pomalu k ní.
   Opatrně jsem se blížil, obešel ji zezadu a první snímek udělal ze vzdálenosti asi 2 metrů. To je taková maximální hranice, pak vážka odletí. Ale tato nic.  
    Přiblížení o dalšího půl metru, znovu jsem ji vyfotil a ona nic.
   “Hrome, to není možné,” proběhlo mi hlavou.
   Lusknul jsem prsty a vážka se ani nepohla.
   “Něco není v pořádku a já na to přijdu,” pomyslel jsem si.
   A taky že v pořádku nebylo nic. Vážka se nehýbala, netřepetala křídly, její barvy ale prozrazovaly, že by ještě mohla žít. Podíval jsem se z boku a ejhle: bude vítanou potravou samičky pavouka běžníka obecného.

Vážka a její lovec

   Vážka zřejmě dosedla na list, kde číhal pavouk. Bleskurychle se jí zakousl do zadečku a protože jeho jed obsahuje neurotoxin, v mžiku ochrnula a čeká ji smrt. A vidíte ten nepoměr velikosti - David ulovil Goliáše.
   Lidé se ale nemusí bát, pro ně jsou tito pavouci neškodní.

Vážka a její lovec

Horní Suchá, 27.6.2010 :-) Bob

Zlatohlávek hladký (Protaetia cuprea, Fabricius 1775)

Protaetia cuprea (zlatohlávek hladký)

   Bližší informace o broucích a další fotografie jsou zde.
   Tento zlatohlávek je velký kolem 2 cm, můžeme jej nalézt od května do září na různých květech, jako je hloch, šípková růže,  dřín. Na zelených krovkách nemá na rozdíl od ostatních zlatohlávků bílé pásky, jeho spodní část je tmavá.
   Při letu na oproti jiným broukům zlatohlávci nerozevírají krovky (příprava k letu kovaříka je vidět zde), ale blanitá křídla se vysouvají štěrbinami pod krovkami.
   Larvy dosahují délky až 5 cm a žijí v mraveništích mravence Formica rufa (myrmekofilie), kde se živí organickými zbytky.

Hrad Lukov, 13.6.2010 :-) Bob

Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula, Sulzer 1776) a kladení vajíček

Pyrrhosoma nymphula (šidélko ruměnné) - kladení vajíček

   Bližší informace o vážkách jsou zde.
   Před pár dny jsem se potuloval v Hostýnských vrších po naučné stezce Lukov, blízko stejnojmenného hradu. Hned první zastávkou byl rybník Bezedník. Vyčuhoval do něj spadlý kmen a kolem byl ráj kladoucích šidélek.
   Lehl jsem si na něj, sklonil hlavu s fotoparátem co nejníž a vyfotil šidélka kladoucí vajíčka do pletiva vodních rostlin.
   Takřka se nebála a nechala mě cvakat fotoaparátem do libosti. Byl bych na tom Bezedníku vydržel až do večera, ale chtěl jsem si projít celou naučnou stezku a tak jsem se po hodině vydal zase dál.
   Další informace a fotografie těchto šidélek na blogu jsou například zde a tady.

Pyrrhosoma nymphula (šidélko ruměnné) - kladení vajíček

Lukov - rybník Bezedník, 12.6.2010 :-) Bob

Slunéčko Harmonia axyridis (Pallas 1773) - larva

Slunéčko Harmonia axyridis - larva

   Bližší informace o broucích jsou tady.
   Doporučuji si přečíst  původní článek o tomto slunéčku na blogu, píši v něm o biologickém boji a příčinách, proč se toto asijské slunéčko objevilo u nás. Je mimořádně žravé a svým vzhledem a trny mi připomíná tvory, kteří zde žili před mnoha miliony let.
   Na fotografii je larva zřejmě již 4. instaru, dole zrovna dojídá svoji kořist. Živí se především mšicemi, ovšem nepohrdne ani larvou příbuzných slunéček, které postupně vytlačuje ze svých stanovišť.

Slunéčko Harmonia axyridis - larva

Opatovice u Hranic, 13.6.2010 :-) Bob

 

Štítonoš zelený (Cassida viridis, Linné 1758)

Cassida viridis (štítonoš zelený)

   Další informace o broucích jsou zde.
   Tento druh je rozšířený v nížinách po celém území naší republiky. Je velký do 10mm, rozšířená hruď kryje prakticky celou hlavu. Žije společně se svojí larvou především na hvězdnicovitých rostlinách, které okusuje.

Cassida viridis (štítonoš zelený)

Horní Lomná, 6.6.2010 :-) Bob

« Starší články