Hledání


Země návštěvníků

Přástevník jitrocelový (Parasemia plantaginis, Linné 1758)

Parasemia plantaginis (přástevník jitrocelový)

Přástevník jitrocelový patří mezi převážně horské druhy našich motýlů. Vyskytuje se na travnatých stráních, v horských údolích, rašeliništích i podél potoků od května do července. Přes den sedí v podrostu. Je znám pohlavním dichroismem (dvojtvárností), ale také řadou odchylných barevných a kresebných forem, které jsou geneticky podmíněny. Housenky jsou polyfágní a najdeme je na smetánce lékařské, šťovíku, kohoutku, jitroceli. Jsou tmavé s červenohnědými předními články.
Protože tento jedinec nejevil známky plachosti a nechtělo se mu létat, vyfotil jsem jej i z boční strany.

Parasemia plantaginis (přástevník jitrocelový)

Zlaté Hory, Jeseníky, 6.6.2007 :-) Bob

 

Fotografování pavouků v zimě

Pisaura mirabilis (lovčík hajní)

Zdánlivě by zima mohla znamenat přestávku ve fotografování pavouků, ale není to pravda. Spící, ale i aktivní pavouky můžeme pod sněhem najít i v tomto ročním období. Ukrývají se především pod spadaným listím, kameny, dřevem i kůrou stromů. Jak vlastně vypadá život našich pavouků? Trvá zpravidla jeden rok, mladí pavoučci se líhnou na jaře, během několika měsíců dospějí a na podzim, po nakladení vajíček pro novou generaci, zahynou. Ale netýká se to všech druhů. Lovčík hajní (Pisaura mirabilis) na horním snímku z 13.1., kterého jsem našel pod spadaným listím,  přezimuje polodospělý a dospívá v květnu. Pokoutník tmavý (Tegenaria atrica) na spodním snímku, fotografovaný pod odvaleným kamenem  koncem zimy 2007 patří dokonce mezi dlouhožijící druhy (může se dožít až čtyř let).

Tegenaria atrica (pokoutník tmavý)

Na blogu mám i další pavouky, jejichž snímky pochází ze zimního období. Jsou to například cedivka podkorní (Amaurobius fenestralis), segestra šestioká (Segestria senoculata), cedivka domovní (Amaurobius ferox), slíďák (sp. Pardosa), v obzvlášť teplé zimě jsem dokonce v lednu fotil lovící metu podzimní.
   Takže fotografové, kteří se zajímají o naše pavouky, mohou s poklidem vyrazit i za třeskutých mrazů s fotoaparátem odvalovat kameny, prokutávat listí, nadzvedávat povalené kmeny stromů a  být připraveni na zajímavé snímky.
   Článek věnuji malé Anetce, která, ač ještě chodí do školky, se zajímá o snímky malých potvůrek, prohlíží si se mnou fotografie v časopise National Geographic a společně jíme gumové bonbóny.

Jeseník, 27.1.2008 :-) Bob

Uhlířský vrch u Bruntálu

Uhlířský vrch u Bruntálu

V zimním období jsem makrofotografii na chvíli pověsil na hřebík a zabývám se spíše teoretickým vzděláním ve fotografování, pročítám manuály mých fotoaparátů, tlustou knihu o programu Zoner verze 10, zoceluji své tělo na běžkách a sněžnicích (o vánocích jsem podnikl noční pochod na běžkách pod mrazivým hvězdným nebem a všem to mohu doporučit) a probírám se archivem fotografií z mých letních cest. Jedna z nich vedla na vyhaslou sopku Uhlířský vrch u Bruntálu.
   Tento kopec s kostelíkem v nadmořské výšce 672 metrů n.m., zaevidovaný jako přírodní památka, patří k nejmladším sopkám v České republice. Soptila a řádila zhruba před 2,5 milióny let. V 19.století byl na jejím úbočí otevřen lom, ve kterém se až do druhé poloviny 20. století těžily sopečné tufy. Je to druh horniny vznikající z vyvrhnutého sopečného materiálu, který se postupně konsolidoval v jednolitou masu. Pro svoje dobré izolační vlastnosti se používal například ve stavebnictví jako přídavek do lehkého betonu. Z podobného materiálu jsou vytvořeny i některé sochy Moai na Velikonočních ostrovech a do tufové masy bylo vyhloubeno podzemní město Derinkuyu v Turecku. 

Uhlířský vrch u Bruntálu

Celý článek »

Listohlod zlatozelený (Phyllobius argentatus, Linné 1758)

Phyllobius argentatus (listohlod zlatozelený)

Listohlodi patří všeobecně mezi naše hojné brouky, u nás se vyskytuje asi dvacet druhů. Kromě zobrazeného patří mezi častější i listohlod obecný (Phyllobius oblongus). Brouci okusují pupeny a listí ovocných stromů, larvy se živí kořínky rostlin.

Phyllobius argentatus (listohlod zlatozelený)

Vývoj brouků probíhá klasicky proměnou dokonalou, tedy schématem vajíčko-larva-kukla-dospělý brouk. U většiny se během roku vyvine jedno pokolení, vyjímečně i více. Je zajímavé, že některé druhy se mohou rozmnožovat i partenogeneticky (tedy nepohlavně). To se ale netýká dvojice na fotografii.

Phyllobius argentatus (listohlod zlatozelený)

Jeseníky - lázně, 27.5.2007 :-) Bob

Drobnolístek nahý (Discelium nudum)

Discelium nudum (drobnolístek nachový)

Drobný, několik milimetrů vysoký mech, je zařazený do červeného seznamu našich mechů. Vyskytuje se pouze roztroušeně na několika lokalitách v ČR, u nás probíhá jižní hranice jeho rozšíření. Upřednostňuje vlhké, jílovité půdy, ten na fotografii je ze starého kaolinového lomu.

Fotografování drobnolístku

Na naleziště mě přivedl můj přítel Lukáš Konečný, který je také autorem spodní fotografie, na které ležím v kaolinu a snažím se zaostřit na mech.

Vidnava, 13.1.2008 :-) Bob

« Starší články