Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Chvostnatka písmooká (Lepis machilis y-sigmata)

Dilta sp. (chvostnatka)

   Bližší informace o chvostnatkách jsou zde.
Vydal jsem se na Velký Špičák omrknout lilie. Před 14 dny jsem je našel ještě nerozkvetnuté, tak jsem byl zvědavý, jak pokročily. A nic. Počasí je již několik dní deštivé, chladné a pošmourné. A jak jsem se tak brodil spadaným listím v bukovém lese při cestě zpět, narazil jsem na ztrouchnivělý kus kmene. Copak asi najdu, když odloupnu kůru?
A nestačil jsem se divit. Narazil jsem na tvora dlouhého asi 18 mm, s povrchem těla zvláštně ozdobeným šupinami, dlouhými tykadly a třemi štěty na konci zadečku. Co to jenom je za tvora a kam patří? Je to hmyz, ale ani brouk, ani motýl, štěty připomínají jepice, leč kam se poděla křídla a výskyt u vody? A taky bych potřeboval jiný, silnější makroobjektiv, můj Canon 100 na tyto malé tvorečky není ideální.
Tyto myšlenky se mi honily hlavou, když jsem autem svištěl domů.
A hned první biologický atlas mi přinesl kýženou pomoc. Listoval jsem knihou “Příroda České republiky - průvodce faunou”, autoři Hudec a spol. a na straně 77 na tabuli číslo 28 jsem narazil na bráchu mého záhadného tvora. Je zde vyobrazena chvostnatka skvrnitá (Lepismachilis notata) a já konečně vím, že jsem vyfotil některou z chvostnatek.
O bližší určení se ani nepokouším, informace o tomto řádu hmyzu můžete najít zde. A konečně řešení:  dne 16.2.2020 jsem opravil na základě znalců název článku.

Dilta sp. (chvostnatka)

Velký Špičák, 30.5.2009 :-) Bob

Kozlíček mramorový (Saperda scalaris, Linné 1758)

Saperda scalaris (kozlíček mramorový)

   Bližší informace a další fotografie brouků jsou zde.
   Kozlíček mramorový dosahuje délky 15-18 mm. Jeho larva se vyvíjí pod kůrou oslabených listnatých stromů. Po dvou letech se zakuklí a na jaře se objeví tento krásně zbarvený brouk. Můžeme jej najít nejčastěji v korunách stromů, občas i ve spodním bylinném patře. Vyskytuje se od května do července a je rozšířený po celém našem území.

Světlá Hora - Podlesí, Jeseníky, 29.5.2009 :-) Bob   

Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula, Sulzer 1776)

Pyrrhosoma nymphula (šidélko ruměnné)

   Bližší informace a další fotografie řádu vážek jsou zde.
   Délka těla tohoto šidélka je kolem 35 mm, rozpětí křídel 45 mm.  Vyskytuje se u mírně tekoucích nebo stojatých vod na celém našem území až do podhorských oblastí. Larvy jsou dravé, dýchají vzdušnicemi na konci zadečku a brzy na jaře se přeměňují v imago.
   Na fotografii jse sameček držící klíšťkami na konci zadečku samičku. Při vlastní kopulaci se zadeček samičky napojí na druhý a třetí zadečkový článek samečka, kde jsou umístěny pohlavní orgány. Pak společně vytvoří charakteristické srdíčko.
   Fotografování těchto šidélek jsem vůbec nečekal. Jen jsem se tak toulal kolem vodní nádrže, Canon byl přehozený na záda a v levé ruce jsem měl čokoládový nanuk “Magnum”. A co teď? Kam zahodit nanuk a jak se dostat k fotoaparátu? Nanuk jsem vrazil do pusy (ještě teď je zmražená), fotoaparát jsem pomalu posunul před sebe a víceméně necíleně zmáčkl spoušť. A vznikl tento snímek. Sám jej nazývám “Voraři”, stéblo s šidélky ve větru pomalu plulo kolem mně a já si vzpomněl na Pieniny.
   Poděkování patří Lukáši Konečnému, který mi poskytl bližší informace.

Pískovna v Písečné,  17.5.2009 :-) Bob

Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi, Linné)

Lychnis flos-cuculi (kohoutek luční)

   Další fotografie a odkazy na články o rostlinách můžete najít zde.
   Pohnul jsem hlavou a zamrkal víčky. Je šero, asi špatně vidím. Kde mám jenom ty brýle?
   Nasadil jsem si je a podíval se na hodinky. Půl šesté ráno. Hurá. Je čas na fotografování. Mám v úctě borce, kteří mají na svých fotkách motýly, brouky a květiny s kapkami rosy. Ničí si život brzkým vstáváním, já je obdivuji a teď se k nim přidám.
   Při brouzdání orosenou trávou jsem narazil na tento kohoutek.
   Patří mezi vytrvalé, 30-90 cm vysoké byliny. Kvete od května do srpna na loukách, v křovinách a na okraji lesů. Má rád spíše vlhké půdy, vyskytuje se na území celé naší republiky.
   Připravuje se z něj lihový extrakt, který má antibiotické účinky a zevně se používá na hojení ran a bércových vředů.

Jablunkovské arboretum, 23.5.2009 :-) Bob

Martin Pustelník - fotograf vážek a cestovatel

   Vážení čtenáři tohoto blogu. Dovolte, abych vám představil dalšího výborného fotografa a zrovna mu předal slovo.

Anax imperator (Martin Pustelník)

   “Zdravím tímto všechny čtenáře Bobova fotoblogu včetně Boba samotného.
   Koho zajímá jak jsem začal fotit, přikládám pár vět.
   Jako snad každý z nás si chce čas od času zaznamenat něco, co se mu líbí, i já si jednou pořídil první digitál, tenkrát jsem si vybral Olympus C220. Po měsících cvakání začátečníka jsem zjistil, že tato činnost se stala mým velkým koníčkem. A také jsem přišel na to, že udělat lepší fotku není tak jednoduché a že do toho musím dát více …
   Začal jsem se hlouběji zajímat o fotografování samotné a současně si pořídil svou první zrcadlovku, v té době vysněný Canon 350D s makroobjektivem Canon 100mm/f2,8. První  dva roky jsem se vrhal na všechno, co se v trávě hýbalo, a jestli to byla moucha nebo pavouk mi bylo zcela jedno. Makrofotografii jsem prokládal fotkami ze ZOO. V roce 2007 jsem jakousi náhodou začal táhnout k “malým drakům” zvaným vážky. Nevědel jsem proč, ale z říše hmyzu mě tento tvor uchvacoval nejvíce a tak jsem následující rok věnoval vážkám. Hlavně kvůli nim jsem si pořídil delší sklo Sigmu 150/f2,8. Letos jsem udělal další krok a konečně si pořídil svůj první fullframe. Rád bych s ním fotil portréty lidí, u kterých mi jde o zachycení osobnosti portrétovaného.
Celý článek »

« Starší články