Bližší informace o blanokřídlém hmyzu jsou zde.
   Při psaní tohoto článku se mi myšlenky rozbíhají na všechny strany. Vzpomínky na fotografování před mnoha desítkami let, černobílou fotografii a možnosti makrofotografie v tehdejším Československu, vzpomínky na pana Safíra, Slávu Štochla, Martina Martinčeka a jejich černobílé fotografie, uspořádané fotografické výstavy, toulky s hmyzem, povídání si se sarančaty, vandry s kamarády (před zkouškou z vnitřního lékařství jsem spadl i s učebnicí do prudké řeky v kaňonu a dodnes mi ty znalosti asi chybí :-)) a vůbec. Musím se soustředit.
   Černobílé fotografie mravence lesního ukazují, jaké fotografie jsme dělali začátkem 70-tých let minulého století. Informační hodnota byla menší, na barevný film jsme neměli peníze.

   Tak asi fotil černobíle pan Safír svoji knihu ze života hmyzu.
   Doba pokročila, fotografujeme barevně, technických možností máme mnohem více, ale základ zůstává: láska k přírodě, drobným tvorečkům i velkým obrům, květinám, stromům, vzdušným proudům i obloze. Albert Schweitzer to nazval “úctou k životu”.
   A já jsem si připravil před pár dny fotoaparát, blesk, oblékl si vandrácké věci a šel škádlit přítele mravence. Neměl dobrou náladu a taky mi ji dal najevo. Vše uvidíte na dalších fotografiích.

Celý článek »

   Bližší informace o řádu blanokřídlého hmyzu najdete zde.
   Hned na úvod musím napsat, že článek možná někdy upravím. Tedy pokud se najde někdo, kdo mi vlastně poví, jakého čmeláka jsem vyfotil. Sám jej nemohu určit s pomocí příruček ani internetu.
   Potkávám jej každým rokem na jaře na toulkách v podhůří Jeseníků, pěkně si to sedí, sbírá pyl a mně si moc nevšímá. Připomíná mi trochu čmeláka zemního (Bombus terrestris), nebo také čmeláka Bombus lucorum. Při mém fotografování nebyl nikdy plachý, spíše mi pózoval při sběru pylu a pěkně se při jeho fotografování trénují makrofotografické postupy.
   A protože o tomto čmeláku nemohu nic víc napsat, zmíním se v další části článku o hmyzích státech.

Celý článek »

   Všeobecné informace o blanokřídlých můžete nalézt zde.
   Tato bylinná vosa je dlouhá 15-30 mm, má dlouhá, oranžová tykadla.  Sameček má černý zadeček, samička červený, oba s bílým proužkem. Rozpětí předních křídel je až 55 mm. Je rozšířená v celé Evropě, místy je hojná.
   Vajíčka klade na březové lístky, kde se rodí “housenice” vyžírající březové listy. Při nebezpečí vypouští z končetin hemolymfu až do vzdálenosti 20 cm.

   Tykadla jsou místem nejrůznějších orgánů.

Jeseník - lázně, 10.6.2008 :-) Bob

V předchozím článku jsem psal o nálezu záhadných vajíček hmyzu. Vzal jsem je i s listem domů, list jsem bedlivě prohlédl, aby na něm nebyl nějaký živý tvor a dal do igelitového sáčku. Jako správný přírodovědec jsem očekával, že se něco objeví. A má domněnka se potvrdila.
Celý článek »

Bližší informace a fotogalerie blanokřídlého hmyzu je zde.
Kdybych byl malý človíček a potkal tohoto tvora navečer, tak úlekem spadnu ze stvolu trávy a snažím se zahrabat do země.
Abychom rozluštili, o koho se vlastně jedná, musíme si zopakovat trochu biologie.
Blanokřídlí se vyvíjí dokonalou proměnou. Z nakladeného vajíčka se vylíhne larva, která je dvojího druhu. U širopasých blanokřídlých - Symphyta (bylinné vosy, jejich zadní část těla je připojena k přední částí celou šíří) se jí říká housenice. U štíhlopasých - Apocrita (mezi přední a zadní částí je vytvořena štíhlá stopka, patří sem například lumci, mravenci, vosy a včely) je to beznohá larva, která připomíná červa. 

Celý článek »