Hledání


Země návštěvníků

Trojmezí u Hrčavy - rozhraní Česka, Slovenska a Polska

Trojmezí - Hrčava

   Znám nejrůznější meze a hranice: státotvorné, horotvorné, hranice lidských schopností, lidského poznání, meze na louce, hranice na upalování čarodějnic, lidské závisti, touhy po penězích, po moci … (všimněte si, že poslední tři jsou prudce expandující), ale já vím o jedné, která je konstantní čili neměnná ( výrok pana Wericha). A touto hranicí je rozhraní tří států na východě naší republiky.

Celý článek »

Píďalka dvouzubá (Xanthorhoe designata, Hufnagel 1767)

Xanthorhoe designata (píďalka dvouzubá)

   Bližší informace o motýlech jsou zde.
   Tato píďalka je rozšířená po celém našem území. Houenka žije především na brutnákovitých rostlinách a přezimuje ve stádiu kukly. Dospělí jedinci mají dvě generace, první létá od dubna do června, druhá v červenci až září.
   Píďalkovití motýli  (čeleď Geometridae) tvoří rozsáhlou skupinu motýlů, u nás je jich známo více než 400 druhů. Většinou je možné je najít večer a v noci. Jejich pojmenování je odvozeno od pohybu housenek. Ty mají vyvinutý pouze poslední pár panožek a pohybují se tak, že přisouvají zadní část těla k přední. Samotní motýli mají nejrozmanitější tvar křídel a hlavně nejrůznější zabarvení křídel, které se skládá z pásek, puntíků, vlnovek a různých ornamentů.
   S jednou píďalkou jsem se setkal na louce, kde laškovala společně s mravencem. A tady je celý příběh.

Jablunkovský park, 15.5.2009 :-) Bob

Chebská kamna Williho Russe

Chebská kamna Williho Russe

   Na toulkách po Česku jsem navštívil chebský hrad a v jedné místosti jsem ztuhnul úžasem. Za mříží byla kamna. Jen tak, zavřená v místnosti bez komína, kouřovodu, nikdo si u nich neopékal. Zamžoural jsem očima, přimhouřil je a uviděl nádheru. Kamna s figurkami. Motivy života. Radost.
    A tak jsem poprvé uviděl proslavená “Chebská kamna” od keramického mistra Williho Russe.
   A jejich historie mě dostala.
   Willi Russ se narodil v roce 1889 v Krásně nad Teplou. Vystudoval odbornou keramickou školu v Teplicích, potom umělecko-průmyslovou školu ve Vídni a tady si v roce 1910 založil vlastní ateliér.
   Časem se vrátil domů, trvale ale patřil mezi přední keramické mistry, v roce 1914 byl oceněn první cenou města Vídně za majolikovou fasádu domu ve vídeňské ulici Wattmannghase 29.
   V roce 1938 obdržel zakázku na vytvoření keramických kamen s lidovými motivy. Toto nádherné dílo bylo dokončeno v roce 1943, má rozměry  300×150x300 cm. V 16 reliéfech zobrazil lidové zvyky chebského kraje, na okrajích kamen je ukázka 12 místních krojů. Reliéfy jsou doplněny 62 lidovými příslovími a pořekadly. Na horní a dolní římse kamen je 76 znaků sudetských měst a obcí.

Chebská kamna Williho Russe

   Po válce se stala kamna válečným konfiskátem, v 50-tých letech 20. století byla vystavena na hradě Loket. Tehdejší vládní garnitura došla k názoru, že tyto kamna jsou ideologicky nevhodná a nechala je uklidit do sklepa s uhlím. Řízením osudu ale byla zachráněna a od 80. let jsou zpátky na chebském hradě.
   Do doby mé návštěvy v Chebu jsem o nich nic nevědel, o to víc se mi líbí a smekám před tvorbou mistra Russe.

Cheb, 28.9.2009 :-) Bob

Lišaj vrbkový (Deilephila elpenor, Linné 1758) - housenka

Deilephila elpenor (lišaj vrbkový)

   Bližší informace o motýlech jsou zde.
   Lišaj vrbkový patří mezi menší představitele čeledi lišajovitých. Rozpětí křídel motýla je kolem 6 cm, vyskytuje se na území celé Evropy, hojnější je v teplejších oblastech. Lze jej najít na okrajích lesů, kolem cest, na březích potoků i rybníků. U nás v Česku může mít dvě generace. První se vyskytuje v květnu až červenci, druhou lze najít do konce září.
   Housenka je hnědá s oky na přední části těla, kuklí se na podzim ve spadaném listí nebo těsně pod povrchem země.  Při vyrušení zaujímá obranné postavení a oka směřují dopředu, připomíná tak trochu pohled hada.
   Na tuto fotografii jsem narazil při procházení mého archivu, je fotografovaná ještě na Olympus UZ 720 s close-up čočkou Marumi.  To se toulalo přírodou, váha celé mé fotografické výbavy byla kolem půl kila včetně rezervních baterií, náhradních karet a malého stativu.

Jeseník - Bobrovník, 23.8.2005 :-) Bob

Vážka obecná (Sympetrum vulgatum, Linné 1758)

Sympetrum vulgatum (vážka obecná)

   Bližší informace o vážkách jsou zde.
   Tato vážka patří mezi naše hojné druhy koncem léta. Délka těla je kolem 40 mm, rozpětí křídel až 55 mm. Zadeček může být nahnědlý až červený, nohy černé se zevními žlutými pruhy. Samička klade vajíčka do vlhké půdy nebo vody až do konce října, larvy dospívají další rok na jaře.
   Vážka mi ale dala. Narazil jsem na ni, když se vyhřívala na kameni. Slunce stálo poměrně nízko nad obzorem a můj stín sahal až za horizont. Vyfotil jsem ji tedy zezadu a pokoušel se ji obejít tak, aby ji nevyplašil stín. Ale kdepak. Sotva jsem začal dělat úhybný manévr zmizela a i přes mé nehnuté čekání se již neobjevila.
   Záměna v determinaci by byla možná za vážku žíhanou (Sympetrum striolatum) a já děkuji Lukáši Konečnému za radu.

Horní Hoštice, 3.10.2009 :-) Bob

« Starší články