Drobný, několik milimetrů vysoký mech, je zařazený do červeného seznamu našich mechů. Vyskytuje se pouze roztroušeně na několika lokalitách v ČR, u nás probíhá jižní hranice jeho rozšíření. Upřednostňuje vlhké, jílovité půdy, ten na fotografii je ze starého kaolinového lomu.
Na naleziště mě přivedl můj přítel Lukáš Konečný, který je také autorem spodní fotografie, na které ležím v kaolinu a snažím se zaostřit na mech.
Vidnava, 13.1.2008 :-) Bob
Houba je vysoká 15-40 cm, vyskytuje se od července do konce října na okrajích listnatých i jehličnatých lesů, mýtinách i pastvinách. Klobouk má 10-25 cm v průměru, v mládí je špičatý a uzavřený. Prsten na třeni je velký, bílý a posunovatelný. Dužnina třeně a klobouku má jinou buněčnou stavbu, snadno se od sebe oddělují.
Nejčastěji se konzumuje ve formě řízků, třeň se ale dá sušit a používat například ve formě rozemletého prášku jako přísada.
Na spodní fotografii je vatovitá struktura klobouku dospělé houby.
Horní Bohdíkov, Jeseníky, 1.10.2007 :-) Bob
Častá a nezaměnitelná houba našich lesů, kterou každý zná. Roste od července do října na okrajích pasek, v jehličnatých lesích i smíšených lesích především pod smrky. Na klobouku jsou bělavé nebo nažloutlé chomáčovité šupiny. Tato houba je spíše halucinogenní než jedovatá, jak uvidíme dál.
Podzimní houba, která roste od září do konce října především u pařezů a spadlých stromů. Je vysoká 5-12 cm, masitý klobouk má kolem 10 cm v průměru. Hojná, jedlá, ale ne moc dobrá.
Horní Bohdíkov - Jeseníky, 29.9.2007 :-) Bob
Marná sláva, v houbách se nevyznám. Při sestupu z Borůvkové hory jsem odpoledne narazil na tuto pěknou houbu, která se krčila u paty stromu. Nemaje s sebou stativ, našel jsem si v lese pěkný plochý kámen jako podložku pod fotoaparát a začal zkoušet různé kompozice, hloubky ostrosti, kámen jsem přemisťoval z místa na místo a vy vidíte výsledek. Houba na fotografii se nazývá také pošvatka plavá, roste od května do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích. Je jedlá, ale vzhledem k její křehkosti je obtížný transport i zpracování.
Tím se dostávám nepřímo k používání stativů v mnou provozované makrofotografii. Stativy mám nejrůznější: malé, velké, lehké, těžké, drahé, levné, české i zahraniční, monopod i tripody, s panoramatickou hlavou i bez hlavy, kulové i s podložkou, ale žádný z nich nepoužívám. Hmyz na nic nečeká a při fotografování rostlin používám na stabilizaci fotoaparátu kamení, přírodní vyvýšeniny, větve, kmeny stromů a další věci, které se nachází v mé blízkosti. Zajímaly by mne, vážení čtenáři, vaše zkušenosti s používáním stativů v makrofotografii přírody.
Borůvková hora, 29.7.2007 :-) Bob