Hledání


Země návštěvníků

Chocholouš obecný (Galerida cristata) - Kypr

Galerida cristata (chocholouš obecný)

   Další fotografie a odkazy na články o ptácích jsou zde.
   Tento drobný ptáček patří do čeledi skřivanovitých, vyskytuje se i u nás především na jižní Moravě na otevřených stanovištích, ale jeho počty se rapidně snižují. Živí se semeny rostlin a drobným hmyzem, podle zabarvení nelze rozlišit samičku od samečka.

Coral Bay - Kypr, 13.6.2015 :-) Bob   

 

Vrána šedá kyperská (Corvus cornix pallescens) - Kypr

Corvus cornix pallescens (vrána šedá kyperská)

   Další fotografie a odkazy na články o ptácích jsou zde.
   Tato vrána vytváří poddruh naší vrány šedé. Faktem je, že zatímco naše vrány jsou spíše samotářské a shlukují se pouze na zimu, tak na Kypru prakticky zima v našem měřítku není a tento pár mi při pozorování připadal jako typičtí manželé. Neustále se dohadovaly a jedna z nich měla vždy navrch. Submisivnost té vpravo je vidět a hádejte pohlaví :-)
    Má rozpětí křídel kolem 95 cm, je všežravec. V jejím jídelníčku jsou semena, drobnné plody, ale i bezobratlí. Na Kypru mě doprovázely prakticky všude.

Paphos - Kypr, 15.6.2015 :-) Bob

Čáp bílý (Ciconia ciconia)

Ciconia ciconia (čáp bílý)

   Další fotografie a informace o ptácích jsou zde.
   Čáp bílý patří mezi chráněné druhy naší přírody. Lze ho nalézt na vlhkých loukách, polích, kolem rybníků a často u vysokých komínů a stožárů, kde si staví hnízdo.
   Délka těla je kolem 100 cm, rozpětí křídel asi 200 cm, váha mezi dvěmi až třemi kg. Jedná se o tažného ptáka, který zimuje především v subsaharské Africe a jihovýchodní Ásii. Většina populace na zimu od nás migruje do zimovišť západní cestou přes Gibraltar, část východní přes Turecko, i když občas lze nalézt jedince, kteří na jihu Evropy přezimují.

Ciconia ciconia (čáp bílý)

   Doba hnízdění je od dubna do konce července, samička snáší 2-7 vajec.
   Hlavní potravu tvoří především hmyz, žáby, drobní savci, méně již ještěrky a plazi. Za letu drží krk rovně natažený a tím se liší například od volavek, které jej ohýbají.
   A jak je to s pověrou, že čáp nosí děti? Původ je v germánské mytologii, kde tento pták představoval posla bohyně Holdy, která byla manželkou vládnoucího boha Wotana. Na její pokyn čáp lovil z vody duše nenarozených a vkládal je do matek (převzato z Wikipedie).

Ciconia ciconia (čáp bílý)

   Čápy jsem fotil na hnízdě uloženém na stožáru a předpokládám, že již odrůstající mládě si zkouší mávání křídly. Jak mě upozornila Ilona v komentáři, dospělci mají červený zobák a mladší jedinci tmavý.

Opavsko, 4.7.2012 :-) Bob

Labuť velká (Cygnus olor) a etologie

Cygnus olor (labuť velká)

   Další informace, fotografie a články o ptácích jsou zde.
   Labuť velká je naším největším ptákem. Dosahuje hmotnosti 8-12 kg, rozpětí křídel je kolem 220 cm, délka 140 - 160 cm.Žije na jezerech a rybnících, naše populace je částečně tažná do severní Afriky. Živí se především vodními rostlinami, hnízdo si staví v dubnu a květnu, po 36 dnech se rodí mláďata, která jsou špinavě šedohnědá a vybarvují se až po roce. Rodiče je nekrmí, doprovází je kolem 2 měsíců. Celková populace v Evropě se odhaduje na 120 000 párů.

Cygnus olor (labuť velká)

   Etologie jest naukou o chování, tedy týká se i ptáků a nad ní jsem se právě musel zamyslet. Na rodinku labutí jsem narazil u břehu, kde ptáci uštipovali pobřežní rostliny. Oba dospěláci okamžitě začali zdvíhat křídla do polooblouku a varovně syčet. Poodešel jsem tedy dál a počkal, až se vrátí zpátky do středu rybníku a znovu se objevil na břehu. Jak jsem byl spatřen, dospěláci okamžitě vyrazili mým směrem a u břehu mě zastrašovali. Tak jsem se schoval a za pět minut pokus opakoval. A výsledek byl stejný. Labutě si to ke mně pelášily a snad mě hodlaly zabít. Čili jsem jim definitivně nesedl, i když o nějakém ohrožení mláďat nemohla být řeč. :-) 

Cygnus olor (labuť velká)

Přírodní rezervace Na Plachtě, Hradec Králové, 16.8.2014 :-) Bob

Racek stříbřitý (Larus argentatus)

Larus argentatus (racek stříbřitý)

   Ležel jsem si jenom tak na skoro opuštěné pláži na západním pobřeží řeckého ostrova Lefkáda a a líně pozoroval racka. S sebou jsem si vzal jen makroobjektiv Canon 100 mm ohniskové délky, protože jsem nepředpokládal fotografování něčeho většího než je dobře urostlá kudlanka. Ale tento pták se přede mnou pořád producíroval.
   Tak jsem vzal svoji výbavu a rozhodl se vyzkoušet maximální bezpečnou vzdálenost, do které mě pták pustí. Byla kolem 20 metrů a tak jsem udělal pár snímků.

Larus argentatus (racek stříbřitý)

   Larus argentatus je nejčastějším mořským rackem. Výrazná podobnost a příbuznost s rackem středomořským a bělohlavým může vést k chybě v určení druhu.
    Dosahuje velikosti káněte, má žlutý zobák a masově nebo žlutě zbarvené nohy. Hnízdí v květnu až červnu, nejčastěji v koloniích na mořském pobřeží, někdy ve vnitrozemských vodách. Potravu tvoří různí mořští živočichové, vejce a mladí ptáci. Je částečně tažný, na fotografiích je sameček.

Larus argentatus (racek stříbřitý)

Ostrov Lefkáda, Řecko, červen 2011
   

« Starší články