Jda z práce, napadlo mne: “Bobe, už jsi dlouho nevyprodukoval ptáka.” Tak tady je.
Pěnkava obecná je ptáček velikosti vrabce, patří do čeledi pěnkavovitých. Létá vlnovitě, často poskakuje po zemi. Je charakteristická dvěma bílými křídelními pásky a bílými vnějšími ocasními péry. Hnízdí v lesích, zahradách a na remízcích v dubnu až červnu, 2x ročně. Je částečně tažná, živí se semeny a hmyzem.
Jeseník - Praděd, 24.7.2004 :-) Bob
Musím se přiznat, že jsem vždy obdivoval fotografie ptáků Silvestra Szabó a doposud mi není jasné, jakým způsobem je dělá. Tak jsem zachytil aspoň kachnu divokou. Je to naše největší plovavá kachna, Prachový šat je olivově hnědý se žlutými skvrnami a černým proužkem přes oko. Jedná se o hojný druh na stojatých vodách.
Hnízdí v březnu až květnu, hnízdo je na zemi u vody kryto trávou. Potrava je převážně rostlinná. Tato kachna je stálá i tažná.
Poštolka obecná si nestaví hnízdo, používá hnízd vran, hřivnáčů, často hnízdí i na skalních římsách. Nemá hnízdní výstelku, snáší 3-6 silně hnědě skvrnitých vajec.
Fotografování ptáků není můj pravý obor, hlavně z důvodů chronické nepřipravenosti fotoaparátu. Platí buď makrosnímky nebo telesnímky. Rád se ale dívám na fotografie Silvestra Szabó (odkaz na levém okraji) a tak jsem v lednickém areálu vyfotil alespoň tohoto zvědavce.
Droz zpěvný je menší než kos, nahoře hnědý, hruď je hustě skvrnitá. Žije běžně v lesích, parcích a zahradách, hnízdo je pevná miskovitá stavba v křovinách nebo jehličnatých stromech. Částečně tažný.
Lednický areál, 22.4.2006.
Pokračování předchozího dílu.
Ano, drazí přátelé. Nebylo to žádné mladé děvče, ani vysvlečené, ani oblečené (Werichova královna koloběžka), které by mi pomohlo s nošením fotoaparátu, ale nehybná samička kachny divoké (Anas platyrhynchos L. 1758). Kupodivu jsem ji vůbec nevadil, spíše ji zajímalo, kdože se to ráchá v jejím rybníce, dělá hluk a obtěžuje spolubydlící.
Kachna divoká je v našich podmínkách prakticky všudypřítomný vodní pták. Samice má hnědé peří s temně modrou, bíle olemovanou částí křídla, sameček je výrazně pestrobarevný. Hlavní potravu představuje hmyz, larvy, měkkýši a rostliny. V době hnízdění se vytváří dočasné páry. Naše republika tvoří hranici území, odkud se kachna stěhuje na jih, lze ji tedy spatřit celoročně.