Bližší informace o plazech jsou zde.
   Dnes jsem měl tedy v lese štěstí v neštěstí. Toulal jsem se po lesních cestách pohroužen do myšlenek a v tom jsem spatřil zmiji. Na setkání jsem nebyl připraven, datum se mi zdálo příliš zimní. Ale zmije nedbala a pěkně si to plazila přes sníh do úkrytu smrčků. Baťoh letěl okamžitě na zem, bleskurychle jsem vytahoval nenachystaný foťák, na makroblesk již nebyl čas. I tak se mi podařilo udělat alespoň pár fotek.
   Zmije obecná představuje našeho jediného jedovatého plaza. Objevuje se většinou v dubnu, ale záleží i na teplotě počasí. Dosahuje délky kolem 80 cm, na zádech může (ale nemusí) mít klikatou kresbu. Dobré odlišení od užovek představuje zornice. U zmijí je štěrbinovitá, zatímco u užovek kulatá. To ovšem vyžaduje zahledět se plazu přímo do očí a ne každý má na to odvahu. Jedna věc je ale jistá: zmije primárně nenapadá kořist větší, než dokáže sama spolknout. Její řídké útoky na člověka jsou možné jen tehdy, když se plaz cítí ohrožen.
   Oblastí výskytu jsou především střední polohy, je druhem vlhkomilným a chladnomilným.

Celý článek »

   Bližší informace o plazích jsou zde.
   Při procházení archivu jsem vykutal tento snímek ještěrky zelené. Patří mezi naše největší ještěrky, může dosáhnou délky přes 30 cm. Je to lesostepní druh, na Moravě žije v jižních oblastech. Loví přes den, páří se na přelomu dubna až května. Samice začátkem července naklade do hlubší jamky kolem 10 vajíček, mláďata se rodí v září. Může se dožít až třiceti let.
   Na fotografii je charakteristické zbarvení samce, další snímky jsou v tomto článku.

NPP Váté písky, 1.6.2007 :-) Bob

   Bližší informace o plazech jsou zde.
   V lese jsem narazil na tuto krásnou mladou užovku. Sehnul jsem se k ní a v tom - vyzvánění mobilu. Mého. Bože. Ležel jsem s fotoaparátem, v pravé ruce jsem držel Canon 50D s makroobjektivem a bleskem a  doufal, že užovka neuteče. Do levého ucha mi zněl hlas z mobilu a já vyplazoval jazyk, abych napodobil funkci Jacobsonova orgánu v hlavě plaza. Vše naštěstí dopadlo dobře. Užovka zjistila, že jí neublížím, důležitý telefon jsem vyřídil a fotoaparát se nezachvěl.

   Užovka dorůstá délky až 2 metry. Jejím charakteristickým znakem je žlutá skvrna ve tvaru půlměsíce na obou stranách hlavy. Živí se hlavně žábami, pulci a mladými rybami. Areál rozšíření je v celé střední Evropě a západní Ázii. Žije především na křovinatých březích tekoucích i stojatých vod v nížinách. Přezimuje, páření probíhá v květnu a v červnu snáší 15-30 vajec.
   A k Jacobsonově orgánu: má všeobecně pro plazy asi největší význam při zkoumání okolí a lovení kořisti. Špičkou jazyka zachycuje užovka pachy z okolí, vůni kořisti, sexuálního partnera i potencionální nebezpečí. Tyto molekuly přenáší do shluku receptorů (Jacobsonův orgán, organum vomeronasale) v ústní dutině, odkud je informace bleskurychle přenesena a vyhodnocena v mozku.
   Proto také hadi pořád vyplazují jazyk a kmitají jeho špičkou.

Viz také tento článek.

Černá Voda, 6.9.2009 :-) Bob

   Fotografovat ještěrky je velká zábava. Některá okamžitě zmizí, další zvědavě nahlíží a není vůbec plachá. Tato patřila někam mezi. Zvědavě se dívala a po pár zablesknutích makroblesku bleskurychle zmizela.
   Ještěrka živorodá dosahuje délky 18 cm. Žije spíše v otevřené krajině, na loukách , ale i v podhůří. Je dosti plachá, při vyrušení se okamžitě ukrývá.  Doba páření je na jaře, asi 3 měsíce po páření se rodí mláďata. Živí se hmyzem, pavouky a červy.
   Další fotografie můžete vidět tady.

Jablunkov, 22.8.2008 :-) Bob

Tato fotografie patří do stejného okruhu jako například fotografie šidélka, vážky, žabky nebo kamaráda.
Při sestupu z Borůvkové hory se na mě zvědavě dívala tato ještěrka živorodá. Opatrně jsem si k ní klekl a kupodivu se vůbec nebála, jen mě pozorovala. Snažil jsem se umístit fotoaparát co nejníže mezi kameny a s minimálními pohyby jsem kontroloval hloubku ostrosti, pozadí a kompozici. Až po několika záblescích makroblesku se pomalu schovala. Těžko říct, proč se některá ještěrka chová zvědavě a jiná bleskurychle zmizí.

Druhý snímek je ryze pracovní. Za strašného vedra jsem na Vátých píscích u Bzence fotil kudlanku. Vidíte ji jako protáhlou zelenou skvrnu kousek od klacíku před objektivem. Protože nebyla až tak plachá, mohl jsem si v klidu vybírat kompozice a zkoušet hloubky ostrosti změnou clony objektivu a vzdálenosti. Pokud je ta možnost, snažím se nepospíchat, napřed vyfotím objekt ryze dokumentárním způsobem a potom si vybírám kompozice s přihlédnutím na zásady portrétní fotografie nebo také zkouším nafotit vše “jinak”. Výsledky vidíte tady.

Ještěrka: Borůvková hora - Jeseníky  , 29.7.2007 :-) Bob