Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Slepýš křehký (Anguis fragilis)

slepys.JPG

Předně je nutné si uvědomit, že slepýš, i když si jej lidé pletou s hadem, patří mezi ještěrky. Svědčí pro to pohyblivá oční víčka a je schopen takzvané autotomie ( v případě nebezpečí se jeho ocas odlomí a za několik týdnů začne dorůstat). Nejaktivnější je po dešti a zimu přežívá v úkrytech vé stavu strnulosti. Délka jeho těla je kolem 20 cm, žije na travnatých místech, pasekách i lesích, živí se žížalami, plžy a dalšími živočichy (bezobratlovými). Je vejcoživorodý, chráněný. Patří mezi silně ohrožené druhy.

Před lety na Moravě                                                                                       :-) Bob

Užovka obojková (natrix natrix L.) a litevská pověst o Egle

uzovka-obojkova.JPG

 

 Jedná se o našeho nejběžnějšího nejedovatého hada. Žije na území celé naší republiky. Zbarvení je hnědé, šedé až mírně do zelena, kresba na hlavě je dobře vyvinuta. Samice jsou mírně větší, dosahují délky až 150 cm, kdežto samci měří kolem 1metru. Živí se hmyzem, rybam, obojživelníky, Umí dobře plavat.  Podobná je užovka podplamatá. Zásadním odlišením od zmije je tvar zornic. Pro člověka tento plaz nepředstavuje žádné nebezpečí. V jedné litevské pověsti se vypráví o dívce Egle, která se vdala za krále užovek Žaltyse. Toho ale zavraždili její bratři a Egle se proměnila i s dětmi ve stromy. Slzy, které jí  kapaly, se proměnily v celosvětově známé jantary.

Podhůří Jeseníků před lety                                                                    :-) Bob

Ještěrka obecná (Lacerta agilis, Linné 1758)

jesterka-obecna.JPG

Ještěrka obývá především sušší a slunečná místa, paseky a louky s vyšší vlhkostí. V červnu po páření kladou samičky vajíčka, která zahrabávají do půdy.  Mláďata se líhnou na přelomu července a srpna.Poslední dobou je zaznamenáván úbyt tohoto druhu daný chemizací, likvidací vhodných biotopů a jinými faktory.

Jeseníky před lety na břehu potoka                                                         :-) Bob

Zmije obecná (Vipera berus, L.)

zmije-obecna-blog.JPG

Zmije obecná dorůstá délky až 80  cm, na zádech má tmavou linii, která slouží jako poznávací znak. Občas může chybět, potom je jednoznačně určujícím znakem svislá zornice. Žije na mýtinách, pasekách, horských loukách, přezimuje ve skupinách ve skalních štěrbinách, objevuje se od jara. Na blogu je již fotografie tohoto plaza, fotil jsem jej na sněhu. Zmije je jedovatá, uštknutí může značně bolet, ovšem množství jedu vpraveného do rány pro člověka nebývá smrtelně jedovaté. Pozor si musí dávat starší lidé- důchodci, malé děti a alergici. Loví ptáky, myši, žáby, ještěrky a další. Při první pomoci se rána stlačí tlakovým obvazem (brání dalšímu šíření jedu) a mohou se aplikovat protialergické léky, poté následuje návštěva lékaře. Co obsahuje hadí jed? Hlavní součástí jsou hemorrhagické a hemolytické složky, rána může krvácet. Dostavuje se celková malátnost,slabost, může dojít k obrně těla, nevolnosti a zvracení.  Zmije ovšem není primárně útočná na savce, živí se drobnějšími živočichy. K napadení dochází, pokud se cítí ohrožena.

Někde v Česku na horách kdysi                                                                                                :-) Bob

 

Užovka obojková (Natrix natrix L.)

uzovka-obojkova-blog-2.JPG

 

Informace o užovce jsou již na blogu, další fotografie a sdělení o plazech jsou v galerii.

Užovka obojková je až 2 metry dlouhý had s tmavou vrchni stranou, za hlavou na obou stranách je žlutá skvrna tvaru půlměsíce. Žije ve vlhkém prostředí, umí plavat a potápět se. Není jedovatá, živí se žábami, rybami, čolky a jinými tvory. Přezimuje v kompostech, skalních štěrbinách i jinde. Páření probíhá na jaře nebo i na podzim, samička klade 10-30 vajec. Mláďata se líhnou zhruba po 8 týdnech.

 

Fotografováno před lety někde v Česku.                                                                                  :-) Bob

 

 

« Starší články