Nikde jsem neviděl pohromadě tolik ještěrek zelených jako na Vátých píscích. S nadsázkou mohu říct, že jsem o ně zakopával na každém kroku. Hemžily se pod borovicemi, na písku, vylézaly na pařezy. Ohromný rozdíl oproti horám, kde valnou většinu roku pobývám a kde jsem ji nikdy nenašel.
Na první fotografii je krásně vybarvený sameček této ještěrky, na druhé pak samička.
Při posledním potulování přírodou jsem se rozhodl, že nebudu fotit. Projdu lesy napříč jen tak, budu sledovat svaly napínající se při chůzi, zhluboka dýchat a hledět na koruny stromů. Ale toto předsevzetí trvalo jen krátce. Jak může člověk odolat a nefotit, když se na něj drze šklebí ještěrka, z listu hledí pavouk, srpice ukazuje, jak pojídá hmyz a ke všemu se motýl nechá nést na rameni. Nevydržel jsem, vytáhl fotoaparát, makroobjektiv s bleskem a pořídil nějaké záběry.
A je tady dokončení předchozího článku (holub domácí). Dalším z trojky je mládě užovky obojkové, která v tůňce lovila pulce.
Užovka obojková patří mezi naše častěji se vyskytující hady. Zasahuje až do výšky kolem 1000 m.n.m., nejčastěji žije na březích vod, tůněk a rybníků. Je možné ji nalézt i v sušších místech. Loví převážně obojživelníky, občas hmyz, rybky a mladé ptáky. V červenci až srpnu klade samice 6-50 vajec pod listí, do mechu nebo do břehů vod. Mláďata se líhnou za dva měsíce. Není jedovatá, pouze vyjímečně při neopatrném zacházení kousne.
Posledním z trojice jsem já. Patřím mezi homo sapiens, občas se ale chovám nerozumně. Vyskytuji se v nejrůznějších nadmořských výškách, v lidských sídlištích, na mezích, v lese, ve skalách i u vod. Ojediněle jsem byl spatřen u moře. Strava universální, vyznačuji se nočními přesuny. Zvláštní znamení: trvale zahalen v oblaku dýmu.
Za poskytnutí fotografie z lomu v Supíkovicích děkuji Lukáši Konečnému (Lacerta)
Písečná - mokřad, 25.4.2007 :-) Bob
Je rozšířený v celé Evropě. Dosahuje délky až 50 cm, zbarvení má dosti proměnlivé. Vyskytuje se především v listnatých lesích s vlhčí půdou, tento snímek je ale pořízen navečer v borovicovém lese s písčitou půdou. Slepýš je vejcoživorodý, z vajíček se okamžitě líhnou mláďata. Přezimuje vesměs společně od října.
Bzenec - přívoz, 29.9.2006 :-) Bob
Tato ještěrka je dlouhá 15-18 cm, má poměrně širokou hlavu a mohutný ocas. Vyskytuje se až do výšky 2000 m n.m., v nížinách je vzácnější. Žije na vlhkých místech u lesních potoků a rašelinišť. Samička klade 2-12 vajec, ze kterých se hned líhnou mláďata. V severnějších oblastech se mohou líhnout ještě v těle matky. Je hmyzožravá, mláďata se živí také mšicemi.
Broumovské stěny, 5.7.2006