Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Jepice Ecdyonurus cf. subalpinus

Jepice (Ephemera sp.)

   Bližší informace o řádu jepic jsou zde.
   Při mých toulkách přírodou kolem bystřin se poslední dobou setkávám častěji s jepicemi. Mladými subimagy, dospělými jedinci různých vybarvení i velikosti. A zjistil jsem, že je nedokáži správně určit. Dokonce ani server Biolib mi nepomohl. Ale není to jedno? V takových chvílích si říkám, že jsem přece tulák a fotograf, ne entomolog. A tak jsem přistoupil i k této nádherné jepici, dlouhé bez štětů asi 2 cm, která se vyhřívala na kameni u bystřiny.
   A tady musím dlouho po vydání článku (to je dne 17.10.2008) dát vsuvku. Na můj dotaz mi odpověděl profesor RNDr. Tomáš Soldán, DrSc. z entomologického ústavu Akademie věd ČR, kterému děkuji a dovolím si pro poučnost z jeho dopisu uvést přesnou citaci: “Jepice je samice a navíc subimago, proto je přesná determinace nemožná, jako téměř u všech zástupců čeledi Heptageniidae. Snad kdyby byla v lihu, šlo by to možná určit podle struktury vajíček. Nicméně tohle je určitě rod Ecdyonurus, skupina druhu E.helveticus (u nás jen 3-4). Podle zbarvení křídel (které u dospělců po svlékání zmizí) bych ji odhadoval na Ecdyonurus sp.subalpinus, ale s rezervou.” Konec citace.

Jepice (Ephemera sp.)

   Zprvu jsem ji fotografoval opatrně z dálky, abych ji nevyplašil. Ale kupodivu klidně seděla a jen po mě pokukovala. Osmělil jsem se, objektiv si pohodlně opřel o kámen, na kterém se vyhřívala, opora mi umožnila snížit čas až na doby neudržitelné v ruce a makrobleskem jsem si jen pomáhal modelovat světlo. Výsledek vidíte na třech fotografiích.

Jepice (Ephemera sp.)

   Byl to krásný den. Bystřina šuměla, voda se tříštila o překážky a na placatém kameni se společně vyhřívali Bob a jepice a navzájem se nerušili. 

Jablunkov, 18.8.2008 :-) Bob

Jepice Paraleptophlebia submarginata (Stephens, 1835)

Jepice Paraleptophlebia submarginata

   Bližší informace o jepicích jsou zde.
   Na fotografii je zřejmě subimago jepice, která se vyskytuje na jaře u tekoucích vod. Podobné jsou ještě Paraleptophlebia cincta a werneri, ovšem ty je možné nalézt až později v létě. Na tomto místě bych chtěl poděkovat prof. RNDr. Tomášovi Soldánovi, DrSc. z entomologického ústavu Akademie věd ČR za determinaci. Pro mě je bližší rozlišení těchto tvorečků prakticky nemožné. Protože něco o jepicích musíme vědět, tak uvedu spíše všeobecné vědomosti:
   jepice jsou rozšířeny prakticky po celém světě, u nás žije kolem 80 druhů. Patří k velmi starému řádu hmyzu, jsou dokladovány již z permu. Dosahují velikosti do 25 mm, dospělí jedinci se zdržují kolem vod. Často vytváří velké roje samců, do kterých vlétají samičky a dochází k rozmnožování. Samci umírají po kopulaci, samičky po nakladení vajíček. Délka života dospělých jedinců se pohybuje od několika hodin po pár dní.  Vývoj dorostu probíhá nedokonalou proměnou (heterometabolie). Samička naklade vajíčka do vody, larvy se líhnou do jednoho měsíce. Během vývoje (většinou v čisté tekoucí vodě s délkou trvání kolem dvou let) se mnohokrát svlékají, až se přemění v subimago (na fotografii), které je mezistadiem mezi poslední larvou a dospělým jedincem. Od toho se liší především tmavým zbarvením a okrajovými brvami na křídlech.
   Jepice jsou důležitou potravou ryb, některé druhy jsou indikátorem čistoty vody. 

Zlatorudné mlýny -  Jeseníky, 24.5.2008 :-) Bob