Hledání


Země návštěvníků

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus, Linné)

Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček)

   Další fotografie květin a odkazy na články jsou zde.
   Dlouho se mi nedařilo vyfotit tuto nádhernou orchidej. Pravdou je, že jsem po ní cíleně nepátral. Až před dvěma dny jsem se rozhodl, že ji musím najít. Při mé toulce v bahně u Přemyslova jsem narazil na dalšího fotografa,  který mi poradil cestu a lokalitu.  Otočil jsem auto a než se setmělo, byl jsem obklopen střevíčníky jak u Bati v prodejně obuvi. Blesk jsem nepoužíval, pohrál jsem si s ISO a pátral po pěkném bokehu. A aspoň tři snímky jsou zde.

Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček)

   Střevíčník pantoflíček patří mezi naše chráněné orchideje. Dosahuje výšky kolem 50 cm, roste roztroušeně na celém území naší republiky, nejčastěji v bylinném patře světlých lesů, dává přednost vápenité půdě.
   Pro květ je charakteristický botkovitě vyklenutý dolní pysk okvětních lístků, který dal rostlině jméno.

Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček)

PP Poláchovy stráně, Hanušovice, 31.5.2013 :-) Bob

Česnek medvědí (Allium ursinum, Linné)

Allium ursinum (česnek medvědí)

   Další fotografie rostlin a odkazy na články jsou zde.
   Před nedávnem jsem se toulal ještě jarním lesem v Litovelském Pomoraví a všude mě doprovázela česneková vůně. A bodejť by ne, místy se nacházely koberce kvetoucího česneku medvědího. 
   Při fotografování jsem se řídil názorem mého syna, který se fotografováním živí a méně používal blesk, spíše jsem si pohrával s vyšším ISO kol 1000. Tyto možnosti jsme před 30-ti lety ještě neměli, maximální mně dostupný film z produkce Ilfordu  se vyšplhal na pouhých 400 ISO.  A tak jsem si hrál a hrál, až jsem nestihl dojet za světla domů :-).
   Česnek medvědí je vytrvalá rostlina z čeledi liliovitých. Dorůstá výšky kolem 50 cm, vyskytuje se především ve vlhčích lesích na jaře, kdy ještě nejsou stromy olistěné a má dostatek světla. Může vytvářet celé koberce v podrostu.
   Nať obsahuje velké množství vitamínů, obzvláště C a používá se do salátů nebo jarních polévek jako výborná přísada. Fantazii se meze nekladou, využití je univerzální. Není vhodná k sušení.

Allium ursinum (česnek medvědí)

CHKO Litovelské Pomoraví, 26.5.2013 :-) Bob  

 

Krasec měďák (Chalcophora mariana, Linné 1758)

Chalcophora mariana (krasec měďák)

   Další fotografie brouků a odkazy na články jsou zde.
   Tento krasec patří do velké čeledi Krascovitých (Buprestidae). Vyskytují se po celém světě, jejich rozměr je 3-100 mm, larvy se živí starým dřevem, mnohdy napadají i zdravé stromy.
   Při mé cestě po naučné stezce v NPR Mohelenská hadcová step jsme si navzájem překřížili cestu. Bylo to pro mě příjemné překvapení, tohoto vzácnějšího brouka jsem u nás ještě neviděl. Důvod může být prostý - v mých horách nerostou borovice , které si zase tento krasec oblibuje. A tak baťoh letěl na zem, já hned za ním a musel být na nás z dálky zajímavý pohled, jak se plazím v prachu cesty a občas se mi u hlavy zablýskne z fotoaparátu.
    Dosahuje velikosti až 32 mm, je to náš největší krasec s charakteristickým zbarvením těla jakoby bíle poprášeným. Larvy se vyvíjí několik let, žijí ve starých převážně borových porostech, dosahují délky až 8 cm. Dospělci se rádi vyhřívají na slunci.

Chalcophora mariana (krasec měďák)

NPR Mohelenská hadcová step, 18.5.2013 :-) Bob

 

Lišaj svízelový (Hyles gallii, Rottemburg 1775)

Hyles gallii (lišaj svízelový)

   Další fotografie a články o motýlech můžete najít zde.
   Putoval jsem kolem říčky Jihlavy u Mohelna a se zájmem jsem se díval do zeleného, nízkého podrostu. V té chvíli bych přivítal menší vzrůst a oči neopotřebované dlouholetým studiem a věkem, ale uznejte: takový velký, pěkný motýl se přece nedá přehlédnout.
   Lišaj svízelový patří mezi noční motýly. Vyskytuje se sice na území celé republiky na loukách, pasekách a lesních okrajích, ale spíše vzácně.
   Rozpětí jeho krásně zabarvených křídel je kolem sedmi centimetrů, u nás se žije ve dvou generacích. Ten na fotografii patří  k první, která se rodí z přezimujících housenek, druhá pak v srpnu až říjnu.

Celý článek »

Skákavka znamenaná (Aelurillus v-insignitus, Clerck 1757)

Aelurillus v-insignitus (skákavka znamenaná)

   Další fotografie a články o pavoukovcích jsou zde.
   Tato skákavka patří mezi naše malé druhy, samec na fotografii měří kolem 5 mm, samice je o něco větší. Vyskytuje se především v nížinách na osluněných, sušších biotopech, ve střední Evropě je hojná.
   Sameček má tmavší zbarvení, na čele má světlejší proužky tvaru písmene w, na zadečku je bílý pruh. Samička má světlejší proužky pod očima, bez charakteristického písmene w, od května hlídá kokon ukrytý v pavučinové komůrce ve škvírách na zemi.

Aelurillus v-insignitus (skákavka znamenaná)

NPR Mohelenská hadcová step, 18.5.2013 :-) Bob

« Starší články