Jednou jsem se toulal v lagunách blízko Karviné, které vznikly po důlní těžbě. Ideální místo na fotografování vážek a šidélek.
Šinul jsem se kolem malého pahorku a v tom jsem uviděl vážku. Tak pomalu k ní.
Opatrně jsem se blížil, obešel ji zezadu a první snímek udělal ze vzdálenosti asi 2 metrů. To je taková maximální hranice, pak vážka odletí. Ale tato nic.
Přiblížení o dalšího půl metru, znovu jsem ji vyfotil a ona nic.
“Hrome, to není možné,” proběhlo mi hlavou.
Lusknul jsem prsty a vážka se ani nepohla.
“Něco není v pořádku a já na to přijdu,” pomyslel jsem si.
A taky že v pořádku nebylo nic. Vážka se nehýbala, netřepetala křídly, její barvy ale prozrazovaly, že by ještě mohla žít. Podíval jsem se z boku a ejhle: bude vítanou potravou samičky pavouka běžníka obecného.
Vážka zřejmě dosedla na list, kde číhal pavouk. Bleskurychle se jí zakousl do zadečku a protože jeho jed obsahuje neurotoxin, v mžiku ochrnula a čeká ji smrt. A vidíte ten nepoměr velikosti - David ulovil Goliáše.
Lidé se ale nemusí bát, pro ně jsou tito pavouci neškodní.
Horní Suchá, 27.6.2010 :-) Bob
Sametky, stejně jako další roztoči, pavouci a sekáči patří do řádu, o němž bližší informace jsou zde.
Při fotografování této sametky jsem si neuvědomil, že mi poskytuje důležitou informaci o svém životě. Její larvy vyvolávají velké svědění kůže u člověka na jaře, ale až tyto snímky mi ukázaly, jaký je to predátor. Ulovil hmyz stejně velký, jako je sám a v klidu si jej vychutnával. Jen já jsem byl rušivý element s fotoaparátem. Dosahuje velikosti kolem 5 mm a můžeme jej najít především na jaře.
Těch predátorů v živočišné říši je nějak moc.
Jablunkov, 17.4.2010 :-) Bob
Všeobecné informace o pavoukovcích jsou zde.
S metou jsme se již mohli setkat na mém blogu vícekrát. Společně s křižáky a plachetnatkami patří mezi naše nejhojnější pavouky, které můžeme vidět na podzim.
Délka těla tohoto pavouka je do 10 mm, ale jsou i jedinci větší. Období dospělosti má od srpna do října, můžeme jej najít především na okrajích lesů, v remízcích a zahradách. Loví do sítí, které jsou charakteristické prázdným okénkem ve středu sítě.
Před pár lety jsem fotil pavouky v předhůří Jeseníků. Nasoukal jsem se pod kapradí, u oka držel fotoaparát a hleděl na strašidelné scény. Jak z hororu. Meta a její kořist. Při fotografování podobných scén se výborně osvědčí výklopný a otočný displej.
Na mých toulkách přírodou mám nejraději klid. Svalit se do trávy, pozorovat oblohu, nakouknout do trávy, občas líně pohnout rukou a přemýšlet, proč vlastně tak spěchám.
Horní Hoštice, 4.10.2009 :-) Bob
Bližší informace o pavoukovcích jsou zde.
Tento pavouk patří mezi naše hojné druhy. Samička dosahuje velikosti až 20 mm, sameček je o polovinu menší. Je charakteristický svým velkým zadečkem, na kterém jsou čtyři skvrny. Zabarvení je různé, od oranžové barvy přes zelenou, žlutou až vínově červenou, jak je vidět v odkazech na předchozí články. Přední skvrny mohou být doplněny dalšími, kresba nakonec může připomínat kříž.
Vyskytuje se na místech s vyššími bylinami, i když síť si staví těsně nad zemí. Můžeme jej pak najít v úkrytu vedle sítě, kterou vytváří kopulovitá stavba. S lapací sítí je pavouk spojen signálním vláknem. Svoji kořist usmrtí jedovými klepítky a sežere ji v úkrytu. Jednou za několik dní svoji síť zlikviduje (stejně jako u jiných křižáků ji sní) a vybuduje novou. Tuto činnost dělá vždy ráno.
Samička na podzim po páření schová vajíčka do kokonu v trávě, mláďata se líhnou na jaře a dospívají na podzim.
Horní Suchá, 20.9.2009 :-) Bob
Klíště obecné je roztoč patřící do pavoukovců. Dosahuje délky kolem 5 mm, po nasátí krve se délka zdvojnásobuje.
U nás je rozšířený především v lesích a parcích v nížinách, může jej najít ale i v trávě na mýtinách a pasekách i v podhorských a středně vysokých oblastech.
Jeho vývoj probíhá 2-6 let. Na jaře se z vajíčka narodí šestinohá nymfa, která se již živí krví a může být infekční. Následující rok se změní v osminohou nymfu, která na podzim dozrává. V této době kopuluje sameček se samičkou, poté umírá. Samička přežije do dalšího jara, kdy naklade vajíčka.
Teď se pokusím opustit lékařskou latinu a laicky něco říct o hlavních chorobách přenosných klíšťaty. Ne každé klíště je infekční, přesto je opatrnost na místě.
Celý článek »