Hledání


Země návštěvníků

Neodvratná smrt

Neodvratná smrt

 

   Další fotografie a odkazy na články o pavoukovcích jsou tady a příběhy ze života hmyzu zde.

   Takže neodvratná smrt. I přesto, že čeká i nás, toto je jiný příběh. Jeho protagonisty jsou samička křižáka laločnatého (Argiopa lobata)  na horním snímku a neopatrná nymfa hmyzu na fotografii dole.

Neodvratná smrt

 

   Celá akce trvala jen několik minut a zaznamenal jsem ji na Kypru. Takže začínáme:

Celý článek »

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi, Scopoli 1772)

Argiope bruennichi (křižák pruhovaný)

   Další informace o pavoukovcích jsou zde.
   Tohoto pěkného křižáka jsem již publikoval. Společně s křižákem skvostným jej pokládám za naše nejhezčí zástupce. Na fotografii je samička, která dosahuje délky těla až 20 mm, sameček je výrazně menší. V červenci prodělává námluvy, sameček je po oplodnění většinou větší samičkou sežrán. Mláďata přezimují v kulovitém kokonu.
   Tento exemplář jsem fotil u hranic s Polskem a je to mnou nejseverněji dokumentovaný nález.

Lom Pelnář u Javorníka, 2.8.2015 :-) Bob

 

Křižák laločnatý (Argiope lobata) - Kypr

Argiope lobata (křižák laločnatý)

   Další fotografie a odkazy na články o pavoukovcích jsou zde.
   Na fotografii je samička největšího křižáka v Evropě. U nás se nevyskytuje, domovem je na jihu. Jeho sítě mohou mít až metr v průměru, zajímavou vlastností je, že při pocitu ohrožení ji prudce rozkmitá. Samička dosahuje délky těla kolem 2,5 cm, sameček je menší. 

Coral Bay - Kypr, 13.6.2015 :-) Bob

Kořist běžníka kopretinového (Misumenia vatia, Clerck 1758)

Misumenia vatia (běžník kopretinový)

   Další fotografie, informace a odkazy na články o pavoukovcích jsou zde.
   Hlad je hlad. Je to vidět na této fotografii, kdy si pavouk dává k jídlu ulovenou včelu, ale i jiný hmyz se blíží ke své potravě, viz tento starší článek.
   Po čase se vracím zase k běžníku kopretinovému, kterého jsem takřka zamaskovaného zahlédl koutkem oka na pampelišce. Tento pavouk chytá kořist na bílých nebo žlutých květech, kde je dobře maskovaný. Jeho kořistí jsou včely, pestřenky, motýli a další hmyz navštěvující květy a sbírající pyl a nektar. Pokud se mu podaří kořist uchopit, bleskurychle ji zabíjí jedem.
   Na fotografii je samička, která dosahuje délky 10 mm, zatímco sameček je podstatně menší. Dle barvy květu může samička měnit i barvu svého těla mezi bílou a žlutou, tato schopnost je dána přesunem tělesných pigmentů a chvíli trvá.
   Při kopulaci na rozdíl od jiných pavouků samička není k mnohem menšímu samci agresivní a po aktu jej nechá žít. Kopulaci jsem zachytil na fotografiích v tomto článku, kde dobře vidíte pohlavní dimorfismus.
   No a na závěr: odlétám na Kypr něco nafotit a vyčistit si hlavu. Takže psát budu až za pár týdnů. :-)

Jeseník, 12.5.2015 :-) Bob

Křižák skvostný (Aculepeira ceropegia, Walckenaer 1802)

Aculepeira ceropegia (křižák skvostný)

   Další fotografie a odkazy na články o pavoucích jsou zde.
   Tento pěkný pavouk se vyskytuje od jara do léta především v podhorských oblastech, sítě si staví do výšky 1 metru. Dosahuje délky kolem 15 mm, číhá na kořist většinou v miskovitém úkrytu spojeném se sítí signálním vláknem. Mláďata se líhnou na podzim a přezimují. Charakterizuje jej bílá kresba na zádech připomínající dubový list.
    Další články a fotografie křižáka skvostného jsou tady a zde.

Jeseník-lázně, 12.5.2015 :-) Bob 

« Starší články