Hledání


Země návštěvníků

Tiplice obrovská (Tipula maxima, Poda 1761)

Tipula maxima (Tiplice obrovská)

   Bližší informace o dvoukřídlém hmyzu jsou zde.
   Tiplice patří do čeledi tiplicovitých, řádu dvoukřídlého hmyzu. Na našem území můžeme odhalit kolem 100 druhů.
    Na první pohled vypadají jako obrovský komár, mohou zaletět večer do bytů ke světlu a pak propadají domácnosti panikám, cože to je za obrovského komára:
    “Ten nám vysaje krev stejně jako krize a vláda naše peníze”.
    Ale obavy nejsou na místě.
    Tiplice jsou i přes rozpětí křídel až 5 cm pro člověka zcela neškodné, nemají bodací ústrojí.

Tipula maxima (Tiplice obrovská)

   Dospělé jedince můžeme najít hlavně na vlhčích místech kolem malých potůčků, na mokřadních loukách. Ve větším množství snášejí vajíčka, larvy mohou škodit v kořenovém systému rostlin.

Tipula maxima (Tiplice obrovská)

   Nejsem rybář, ale na internetu jsem se dočetl, že larvy tiplic se mohou používat jako dobrá návnada při lovu ryb.
   Při chytání této tiplice (ale i jiných) do ruky dávejte pozor na její nohy. Jsou dosti dlouhé a často se ulomí.

Jeseník - Pomezí, 10.6.2008 :-) Bob

 

  

Zmije obecná (Vipera berus, Linné 1758) a její jed

Vipera berus (zmije obecná)

   Bližší informace o plazech jsou zde.
   Dnes jsem měl tedy v lese štěstí v neštěstí. Toulal jsem se po lesních cestách pohroužen do myšlenek a v tom jsem spatřil zmiji. Na setkání jsem nebyl připraven, datum se mi zdálo příliš zimní. Ale zmije nedbala a pěkně si to plazila přes sníh do úkrytu smrčků. Baťoh letěl okamžitě na zem, bleskurychle jsem vytahoval nenachystaný foťák, na makroblesk již nebyl čas. I tak se mi podařilo udělat alespoň pár fotek.
   Zmije obecná představuje našeho jediného jedovatého plaza. Objevuje se většinou v dubnu, ale záleží i na teplotě počasí. Dosahuje délky kolem 80 cm, na zádech může (ale nemusí) mít klikatou kresbu. Dobré odlišení od užovek představuje zornice. U zmijí je štěrbinovitá, zatímco u užovek kulatá. To ovšem vyžaduje zahledět se plazu přímo do očí a ne každý má na to odvahu. Jedna věc je ale jistá: zmije primárně nenapadá kořist větší, než dokáže sama spolknout. Její řídké útoky na člověka jsou možné jen tehdy, když se plaz cítí ohrožen.
   Oblastí výskytu jsou především střední polohy, je druhem vlhkomilným a chladnomilným.

Celý článek »