Bližší informace o plošticích jsou zde.
Klopuška dvoutečná patří mezi naše menší ploštice, dosahuje délky 6-8 mm. Žije v bylinném patru různých rostlin, přezimuje ve stádiu vajíčka, dospělci se vyskytují od června do října.
Patří mezi nespecifické škůdce, tedy rostliny si moc nevybírá. Živí se na obilninách, máku, rajčatech, okrasných rostlinách v jejich nadzemních částech. Ta osychá, dochází k opadávání plodu a poruše pletiva listů.
Jeseník, 9.8.2010 :-) Bob
Bližší informace o plošticích jsou zde.
Tato plošice (latinsky někdy uváděná jako Graphosoma lineatum) je dlouhá do 12 mm a charakterisuje ji červené a černé pruhování. Vyskytuje se na území celé naší republiky až do podhorských oblastí.Páření této ploštice trvá poměrně dlouho a larvy se postupně vyvíjí nedokonalou proměnou, během svého vývoje se čím dál tím více podobají dospělému imagu. Jen zabarvení je trochu jiné, jak je vidět na prvním obrázku.
Žije na květech miříkovitých rostlin, bodcem nabodává rostliny a živí se jejich štávou, někdy ovšem může lovit i larvy hmyzu.
Horní Hoštice, 3.10.2009 ,-) Bob
Bližší informace a další fotografie z řádu ploštic můžete najít zde.
Tato krásně zbarvená ploštice dosahuje délky až 17 mm. Žije v křovinném i korunovém patru listnatých stromů, vyhledává především jeřabiny, ale i nejrůznější druhy dubů. Přezimuje jako imago (dospělý jedinec) a nová generace se vyskytuje od července.
Našel jsem ji ovšem již v bylinném patru pod jeřabinou, bylo krátce po dešti a chvíli svítilo slunce. Obhlížel jsem ji ze všech stran a nejvíc se mi líbila kapka na jejím levém rameni. Zvětšovala výřez těla a já jsem si uvědomil, že takhle nějak mohl začít objev mikroskopu.
Kapka vody zvětšuje pozadí a jsou skrze ni lépe vidět detaily. Toho si všimli učenci již dávno.
V roce 1590 postavil optik Zacharias Jansen první jednoduchý mikroskop a v dalším století Holanďan Anthony van Leeuwenhoek sestrojil mikroskop, který má již principy dnešních přístrojů. Jako první taky pozoroval krevní buňky, což je jedna z mých specialisací.
Velký Špičák, 30.5.2009 :-) Bob
Bližší informace o řádu ploštic jsou zde.
Jak jsem psal v minulém článku, vyfotil jsem mladé dravce, o kterých toho málo vím, ale znám je. Zřejmě se jedná o mladé lovčice z řádu ploštic, které si pochutnávají na mrtvolce (dle mého názoru ji nemohly ulovit, takže zastávají funkci mrchožroutů, stejně jako supi).
Lovčice (Nabis rugosus, Nabis ferosus a další) patří k dravým plošticím, které napadají jiný hmyz v době svého života. Larvy se vyvíjí rychle a některé druhy se mohou podobat mravencům.
Při kontaktu s člověkem jej dokáže bodnout, ale je to pouze obrana.
Za inspiraci a popud k dalšímu hloubání děkuji Tomovi.
Hrčava u Slovenska, 2.8.2008, :-) Bob
Jsa puzen pocitem zodpovědnosti, píši v hlubokém večeru tento článek. Jiřímu Benešovi z Entomologického ústavu AV ČR dlužím výsledky mého loňského a letošního mapování motýlů z Osoblažska. Motýli jsou zapsáni, část jsem vyfotil a odeslal, ale cítil jsem závazek.
Tak jsem nastartoval auto a vyrazil. Fotil jsem na loukách i pahorcích, navštívil smetiště i příkopy vedle cest, palouky, odpočivadla pro zemědělskou techniku, mrknul se do zahrádek ctihodných občanů i národních výborů, až jsem dorazil na oblíbenou louku pod hradem Fulštejn.
Fotil jsem kolem kolejnic místní uzkorozchodné dráhy a pod paprsky slunce jsem usnul. Až chvění pražců a hvizd Stephensonova vynálezu mě probudil. Skutálel jsem se z dosahu nárazníků lokomotivy a zahlédl kněžici zelenou (Palomena viridissima), která na mě nevěřícně hleděla, stojíc na listu . A já ji využil.
Celý článek »