Při toulkách přírodou jsem v Beskydech narazil na malou, podmáčenou louku. Sice mi na ní čvachtalo v botech, ale objevil jsem tuto vzácnou rostlinku.
Kruštík bahenní představuje jednu z orchidejí (čeleď Orchideaceae). Je to vytrvalá rostlina dorůstající výšky až 50 cm, roste především na vlhkých loukách a rašeliništích. Je přísně chráněný, pomalu ho ubývá.
Přírodní památka Kyčmol, Horní Lomná, 3.7.2009
Na ostrově Lesbos se může člověk toulat dlouhou dobu a pořád je co vidět. Na horním snímku je pohled z janovského hradu na městečko Molyvos, plaže v okolí a hloubku moře.
Půjčil jsem si auto a projížděl vnitrozemí. Vzhůru za sardinkami. V kalloňském zálivu jsou prý nejlepší na světě. Jak říkají domorodci: nejlepší, nejchutnější, nejlépe křupají a jsou ekologické ( v “gulf Kalloni” je omezen lodní provoz a plankton, kerým se sardinky živí, je nedotčený civilizací). Tomu bych moc nevěřil, ale chutnaly dobře.
Za 6 Eur včetně chleba jsem si na tomto talíři pošmáknul. Pravé kaloňské sardinky, nejlepší na světě.
Při psaní článků o Lesbosu jsem v jednom z nich uvedl, že mi selhala technika od Canonu. Lépe řečeno základní objektiv Canon EF-S 17-85 f/4-5.6 IS USM odmítl komunikovat s tělem Canon EOS 50D. Pro fotografa to je špatná zpráva. Čím budu dál fotit? Není lepší dát fotografování sbohem a lelkovat pod olivovníky? Na Lesbosu je jich údajně přes 6 miliónů.
Má představa byla taková: budu ležet pod stromem a v tom mi zakručí v břiše. Olivovník jako inteligentní strom to pochopí, do mé otevřené pusy mi setřese olivu a bude čekat na další projevy mého hladu. Já se mezitím líně odeberu do moře, udělám pár temp a vrátím se zpátky. Inspiroval jsem se pohádkami o pečených holubech, kteří sami létají do úst. Tak to ale nefunguje.
Kamarádka Miriam fotí mým starým fotoaparátem Panasonic DMC FZ50 (již přerostla kvalitou fotek svého učitele Boba, k tomu se ale jednou vrátím). Neustále tento fotoaparát pokládám za nejlepší EVF. Jeho ovládání, výklopný a otočný display, rychlé nastavení základních funkcí a ergonomie je hozenou rukavicí všem výrobcům fotoaparátů. Stačilo by snad trochu upravit software, který “žehlí” JPG.
A tak jsem si ho půjčil zpět, lenošil po náročném dnu na pláži v Petře a fotografoval s nejrůznějším nastavením clony a času západ slunce.
Příbuzné články:
Lesbos I. - Řecko
Lesbos II. - Petra, Řecko
Lesbos III. - Petra, pension Cavo Christo
Lesbos IV. - vzhůru do hor
Lesbos V. - makrofotografie a živá příroda
Lesbos VI. - makrofotografie a živá příroda
Lesbos VII. - zkamenělý les (petrified forest)
Lesbos IX. - střípky
Ostrov Lesbos - Řecko, červen 2009 :-) Bob
V západní části řeckého ostrova Lesbos se nachází zajímavé věci. Jako například zkamenělé stromy. Nacházejí se v regionech Sigri, Antissa a Eresos, pro cestovatele je asi nejzajímavější muzeum zkamenělého lesa ve vesničce Sigrí a a asi 5 km vzdálený “The Petrified Forest Park”, který se rozkládá na ploše asi 29 hektarů.
Jak vlastně vznikl: asi před 20 miliony let byla v oblasti silná vulkanická činnost. Zřejmě výbuch sopky Ordymnos zakryl místní oblast s hustým porostem sekvojí, ale i jiných stromů a keřů, silnou vrstvou lávy a sopečného prachu. Pohřbené zachovalé stromy, plody i listí byly postupně nasycovány vodním roztokem s křemičitany, až došlo k jejich petrifikaci (zkamenění asi není pěkné české slovo). Další tektonickou činností došlo k vystoupení těchto kamenných útvarů na povrch země.
A tak můžeme v rezervaci vidět podobné útvary jako na první fotografii. Podoba hlavy vznikla náhodně.
Na další fotografii je pohled na rezervaci a okolní krajinu. Všude prach, drobný porost trávy, ojedinělé stromy a především příšerné vedro. Brr. Pokud bych tady šel na vandr, předem napíši závěť.
Při večerním spřádání plánů na další dobrodružný den se na mě pravidelně díval gekon turecký (Hemidactylus turcicus). Pěkně si to hověl na stěně ve své úctyhodné délce kolem 15 cm a protože je hmyzožravý, snil své sny o misce plné hmyzu a pavouků, kterými se živí.
Na dalším snímku je pěkně vybarvená ploštice Nezara viridula. U nás se nevyskytuje, vyžaduje teplejší podnebí.