Další mé fotografie a odkazy na články o savcích jsou zde.
“To je ale zima. Prsty mě zebou, nos mám červený jak piják ( ne ten v sešitech na inkoust, ale v restauraci), venku sněží a mrzne.”
Tyto věty jsem si říkal před pár dny. V tom jsem narazil na dvě srnky. Vyhrabávaly sníh, choulily se k sobě a asi tvořily pár.
Na toulku jsem si s sebou vzal stařičký Panasonic DMC FZ50, protože je univerzální a já jsem s fotografováním nepočítal. A ejhle: dokáže v nějaké kvalitě fotit makro i telezáběry.
Srnec obecný patří zatím mezi naše hojné savce a lovnou zvěř. Má váhu kolem 30 kg, je dlouhý až 135 cm a dosahuje výšky 90 cm. Jeho letní srst má barvu rezavě hnědou, zimní je spíše do šeda. Můžeme se s ním potkat od nížin až po horská stanoviště, v zimě navštěvuje i okraje měst. Je to býložravec, živí se nejrůznějšími bylinami, výhonky stromů a keřů, v zimě i kůrou a kořínky.
Mláďata se rodí v květnu až červnu a co je zajímavé, samičky mají utajenou březost. Jejich říje probíhá ve dvou cyklech. První je od července do srpna, druhá od listopadu do prosince. Pokud samice otěhotní v létě, vývoj plodu se zastaví až do synchronizace s druhým cyklem.
Pokud někdy najdete v přírodě mládě, nechejte jej v klidu bez lidské péče. Matka je určitě poblíž a bedlivě vás sleduje. V roce 1976 jsem našel zdánlivě opuštěné mládě na louce, opatrně jej vyfotil a schoval se poblíž. Za chvíli přišla srnka a zkoumala, jestli se mláděti něco nestalo.
Jablunkov, 30.1.2010 :-) Bob
Tak jsem navštívil zimní Pustevny v Beskydech. Zajímaly mě především stavby a navržený sloh architekta Dušana Jurkoviče (známý je především z lázní Luhačovice, na jejich architektonickém ztvárnění má největší zásluhu), z jeho dílny na Pustevnách pochází chaty Libušinka a Maměnka (obě jsou na horní fotografii).
Dalším lákadlem byly sochy z ledu a sněhu. V tomto roce se pořádal již dvanáctý ročník soutěže, kdy borci nejen z Česka a Slovenska tvarují z ledu a sněhu sochy, navzájem spolu soutěží a je asi velká zábava.
Celý článek »
Gdaňsk je velice krásné, staré město, po II. světové válce zrekonstruováno. Občas jsem se v něm mihnul jen tak, na zapřenou, ale vždy mě fascinovalo.
Patří mezi stará hansovní města. Před nedávnem jsem kutal v Brémách, které sem patří také.
První písemná zmínka o Gdaňsku je z roku 997. Bylo sídlem slovanských knížat, v roce 1308 připadlo řádu německých rytířů. Ten jej zařadil do hanzy (sdružení pobaltských obchodních měst) a zaručil jeho další rozvoj na několik století.
V období “dvou států” - Polsko a Litva, hrál Gdaňsk klíčovou roli na severu. Hlavně se jednalo o šperkařství, zpracování jantaru a drahokamů. V roce 1973 připadl Prusku, po I. světové válce se stal svobodným městem. Význam tohoto slova přesně nevím, ale všude se pašovalo a Gdaňsk měl své vlastní známky. K tomu se ale vrátím později.
Pohledy na město, po II. světové válce rekonstruovaném (bylo takřka úplně zničené), jsou z kostela Panny Marie.
Celý článek »
Jako každého kluka i mě přitahují zbraně. A tak při návštěvě Gdyně a školní plachetice jsem neopomněl prolézt torpédoborec Blyskawica (Blesk), který je zakotven u mola a slouží jako muzeum.
Pro suchozemce ze země, která nemá přístup k moři, to je fantastický zážitek. Jak ta věc vlastně může plout a vyvinout na moři rychlost skoro 80 kilometrů v hodině?
Loď jsem v rámci možností prokutal a po návratu domů se podíval na internet, jak si na tom loď stála během druhé světové války. A na Wikipedii jsem zjistil, že dobře. Ztráty mužstva byly minimální a loď měla obrovské štěstí.
Z Wikipedie jsem si taky vypůjčil následující fotku, na které se torpédoborec řítí mořem.
Celý článek »
V létě roku 2009 jsem se toulal Pomořanskem v Polsku a samozřejmě jsem nemohl vynechat obhlídku dvou lodí. Tou první je školní plachetnice “DAR POMORZA”, která je v současné době zakotvena v gdyňském přístavu a slouží jako muzeum.
Při fotografování jsem dlouho čekal na příležitost, kdy nebude obklopena turisty, moc se mi ale nedařilo. Na pravé straně je nejvyšší mrakodrap v Gdyni, který je vidět daleko z moře.
Celý článek »