Hledání


Země návštěvníků

Velký Kosíř - nejvyšší kopec Hané (442 metrů n.m.)

Velký Kosíř

   Další pamětihodnosti a nejvyšší kopce Čech, Moravy a Slezska jsou tady, zde a další odkaz.
Tak velikonoce v roce 2017 jsem se rozhodl strávit na cestách. Chtěl jsem se podívat do cípu Bouzovské vrchoviny u Prostějova, kde se nachází Velký Kosíř a přilehlé vísky se svými muzei a zámky.
Velký Kosíř je nejvyšší hora v této oblasti, někdy se jí říká i hanácký Mont Blanc. Vede na něj pohodlná cesta z Čech po Kosířem, kterou jsem taky vyrazil a těšil se na zhotovení fotografií z rozhledny s pohledem na Hanou. Ale ouha. Od letošního roku je zavřená zřejmě pro chybu statiky (zdůvodnění, které ovšem moc jasno do případu nevnáší). Na stejném místě již stála dříve dřevěná rozhledna v letech 1927 - 1939. Tak jsem se aspoň toulal po přilehlém přírodním parku a určitě se sem ještě vrátím fotografovat flóru a faunu.
I tak to byl ale moc hezký výpad, omrkl jsem i muzeum kočárů, hasičské techniky a zámek, to vše v Čechách pod Kosířem a na ubytování, pokud se nebude spát pod širákem, mohu doporučit pension Mánes tamtéž.

Velký Kosíř

Velký Kosíř, 15.4.2017 :-)Bob

 

Velký Blaník

Velký Blaník

 

   Další fotografie a články z mých cest jsou tady a zde.

   Po čase jsem se dostal opět k psaní a už dlouhou dobu mi leží na srdci článek o Velkém Blaníku. Je to kopec  asi 8 km vzdálený od Vlašimi a je nejvyšší horou Mladovožické pahorkatiny.

   Nejlepší pohled na něj je zřejmě od Louňovic pod Blaníkem, ale i tak jsem pořád nemohl najít to správné fotografické místo.

   Váže se na něj jedna z nejznámějších pověstí od Aloise Jiráska,  podle které blaničtí rytíři v čele se sv. Václavem vyjedou v ohrožení chránit naší zem. Ovšem kořeny této pověsti stojí v dávné minulosti, prakticky již od doby keltského osídlení. Ti zde vybudovali v 6.-5. století před naším letopočtem oppidum, ze kterého zbyly jen místy uspořádané kameny.

 Velký Blaník

 

   A Keltové věřili, že kopec, stejně jako další na Slovensku, v Německu a například v Irsku je sídlem Aes Sídhe, mocnosti z hor a skrze vchod se člověk dostává do jiného časoprostoru, ve kterém mohou sídlit ochránci.
První historicky doložené zmínky zmínky o pověsti jsou od Mikuláše z Vlásenic někdy kolem roku 1470 n.l., s blanickými rytíři jsme se již na blogu setkali v článku Jeskyně blanických rytířů.

Celý článek »

Hospital Kuks

Hospital Kuks

   Další články a fotografie z mých toulek jsou tady a zde.

   Tak na návštěvu tohoto špitálu jsem se dlouho těšil. Ovšem zdaleka jsem netušil, kolik barokních památek se tady nachází. Musel jsem fotografie i článek v rámci možností zredukovat.

    Takže se jménem Františka Antonína Šporka (1662 - 1738) a jeho dá se říci “dvorního sochaře” Matyáše Brauna jsme se již setkali v článku Braunův betlém. Špork se mi jeví jako barokní mecenáš a v letech 1707 až 1712 nechal vybudovat na pravé straně Labe špitál (hospital) pro válečné veterány ze svého panství podle projektu Giovanniho Battisty Allipandeho. Sochařskou výzdobou pověřil Matyáše Brauna. Jedná se především o sochy v průčelí stavby. Na jedné straně sochy Ctností, na druhé straně Neřestí.

 

Hospital Kuks

 

Celý článek »

Braunův betlém u hospitalu Kuks

Braunův betlém

 

   Další fotografie z mých toulek jsou tady a zde.
Na Braunův betlém jsem byl zvědavý. Matyáš Braun (1664-1738) byl barokní sochař, v této oblasti (mám na mysli nejen betlém, ale i sochy v Kuksu) je význačná část jeho tvorby.
Dílo bylo vytvořeno na popud hraběte Šporka, který vlastnil tuto oblast. Původně byly sochy výrazně plastické a barevné, ovšem zub času, vandalové a těžba kamene pro výstavbu vojenských kasáren Josefov tento skvost značně poničily.
Na spodním snímku je zachycena původní podoba i s popisem jednotlivých sousoší.

Braunův betlém

Celý článek »

Pradědova galerie U Halouzků

Pradědova galerie U Halouzků

   Před dávným časem jsem kousek od Rýmařova narazil na tuto vyřezávanou galerii. Přiznám se, že jsem o ní již před časem věděl, neboť profesionální řezbář je nevlastním tátou mé laborantky.
Ale k věci: tato galerie se rozkládá na ploše 8 hektarů, sochy jsou jak v domě, tak i venku a provoz je celoroční. Hlavní dominantou je socha “Děda Praděda”, která je vysoká 10,4 metrů a váží 15 tun. Na fotografiích zveřejňuji pouze nepatrnou část řezbářovy produkce, která v mnohém patří mezi české a světové unikáty.

Pradědova galerie U Halouzků

  Celý článek »

« Starší články