Hledání


Země návštěvníků

Daněk evropský (Dama dama, Linné 1758)

Dama dama (daněk evropský)

   Bližší informace o daňku evropském (skvrnitém) jsou zde.
   Narazil jsem na něj poblíž Mariánských lázní. Vůbec se nebál a tak jsem neodolal a udělal pár snímků.

Mariánské lázně - Krakonoš, 27.9.2009

Křižák čtyřskvrnný (Araneus quadratus, Clerck 1757)

Araneus quadratus (křižák čtyřskvrnný)

   Bližší informace o pavoukovcích jsou zde.
   Tento pavouk patří mezi naše hojné druhy. Samička dosahuje velikosti až 20 mm, sameček je o polovinu menší. Je charakteristický svým velkým zadečkem, na kterém jsou čtyři skvrny. Zabarvení je různé, od oranžové barvy přes zelenou, žlutou až vínově červenou, jak je vidět v odkazech na předchozí články. Přední skvrny mohou být doplněny dalšími, kresba nakonec může připomínat kříž.
   Vyskytuje se na místech s vyššími bylinami, i když síť si staví těsně nad zemí. Můžeme jej pak najít v úkrytu vedle sítě, kterou vytváří kopulovitá stavba. S lapací sítí je pavouk spojen signálním vláknem.  Svoji kořist usmrtí jedovými klepítky a sežere ji v úkrytu. Jednou za několik dní svoji síť zlikviduje (stejně jako u jiných křižáků ji sní) a vybuduje novou. Tuto činnost dělá vždy ráno.

Araneus quadratus (křižák čtyřskvrnný)

  Samička na podzim po páření schová vajíčka do kokonu v trávě, mláďata se líhnou na jaře a dospívají na podzim.

Horní Suchá, 20.9.2009 :-) Bob
  

Slunéčko Harmonia axyridis (Pallas 1773) a biologický boj

Slunéčko Harmonia axyridis

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Toto u nás nepůvodní slunéčko dosahuje délky kolem 9 mm, na fotografii je jeho typické zbarvení. Vyskytují se ale jedinci bez teček nebo se splývajícími se tečkami. Vše závisí na teplotě při líhnutí slunéčka. Čím je vyšší, tím více se skvrny slévají až mizí.
   Původní vlastí Harmonia oxyridis je východní Asie. Je dravější než naše druhy slunéček a rychleji se rozmnožuje (paralela s lidmi??), proto se vysazovala v rámci boje proti mšicím nejdříve v Americe, v tomto desetiletí byla dovezena do Evropy (Německo, Benelux). Ovšem ze skleníků utekla a postupně začala dobývat Evropu a šířit se zpět na východ. První pozorování v Česku bylo v roce 2006, teď je prakticky všude.
   Jeho larvu můžete najít v tomto článku.
   Sám jsem toto slunéčko nazval válečníkem, sexuálním maniakem a dobyvatelem. U nás se rozmožuje od jara do podzimu, samička za život naklade kolem 2000 vajíček, nelikviduje jenom mšice, ale i larvy jiných slunéček, vajíčka motýlů, zlatooček a dalšího hmyzu. Pokud se potká s larvou jiného slunéčka a dojde ke konkurenčnímu boji, výsledek je takový, jako když Čingischán potká sedláka, který se domáhá svých práv a malého políčka. Je zajímavé, že toto slunéčko se občas (při nedostatku potravy) živí i šťávou ovoce.
   Stejně jako jiná slunéčka i Harmonia při ohrožení vylučuje na obranu žlutou hemolymfu obsahující mimo jiné alkaloidy, které jsou pro mnohé živočišné druhy jedovaté. U Harmonia jde o alkaloid harmonin (1,17-diaminooktadec-9-en), ale i další dusíkaté látky. Prakticky pro všechny živočichy se jedná o sloučeniny, které je odrazují od použití slunéček jako potravy.

Slunéčko Harmonia axyridis - kukla (pupa)
  
    A jak je to s ovocem, kterým se Harmonia živí: sloučeniny dusíkatých alkyl-methoxypyrazinů (je i u slunéčka) určují (mimo jiné) kvalitu vína Cabernet Sauvignon. A Harmonia mají rády hrozny vína. Pomáhají vinařům?
   Informaci o vínech jsem čerpal z krátkého článku Jiřího Patočky v časopise Vesmír, září 2008. 
   Původně si třeba předkové slunéčka, které je na fotografii, žili v pohoří Altaj, na zimu se shromáždili na skalách a přezimovali. Pak byli dovezeni úplně jinam, do prostředí, které neznali, bylo jim cizí a začali se bránit. Dobývali jedno území za druhým a nedali a nedají se zastavit. 
   Lidé opustili DDT, napalm, defolianty, nejrůznější herbicidy, insekticidy a začali bojovat se “škůdci” biologickými zbraněmi. Nekopají si ale vlastní hrob?

Velký Špičák - imago, 30.5.2009
Horní Suchá, - kukla, 20.9.2009 :-) Bob

Martin Kadlec - fotograf vážek

Martin Kadlec (Erythromma viridulum)

   Srdečně zdravím Boba a všechny návštěvníky těchto stránek. Před nějakým časem mě Bob oslovil, jestli bych nenapsal o sobě pár řádek do jeho blogu hostů a tak jsem souhlasil, i když strašně nerad cokoliv píši.
   Tak jdu na to. Jsem ročník 1974 a moje první začátky s fotografováním se datují do roku 1984, kdy jsem si za ušetřené penízky koupil foťáček SMENA 8M. Tenkrát nešlo ani tak o fotografování, ale že mě jako desetiletého kluka  fascinovaly foťáky, prostě ty krabičky, které dělaly ty obrázky a nic víc. Přihlásil jsem se na základce do fotokroužku, abych se vůbec dozvěděl, jak taková fotografie vzniká a abych se to také naučil. Po zasvěcení do tajů analogové fotografie jsem do 16 let fotografoval snímky typu “rodinné foto” a poté, jako většina puberťáků, začal mít jiné zájmy a na fotografování jsem postupně zapomněl.

Martin Kadlec (Anax imperator)

Celý článek »

Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata, Linné 1758)

Cetonia aurata (zlatohlávek zlatý)

   Bližší informace o broucích a galerie jsou zde.
   Zlatohlávek patří mezi brouky z čeledi vrubounovitých, dosahuje délky kolem 2 cm (dle mého názoru až 30 mm) a je ostrůvkovitě rozšířený v celé Evropě. Na krovkách  má bílé pásky a skvrny, barevně je dosti proměnlivý.
   Můžeme jej najít od jara do podzimu především za teplých a slunečních dnů kolem poledne, živí se pylem a lístky hlohu, bezu, růží a dalších podobných květin. Samička klade vajíčka hlavně do ztrouchnivělých pařezů, vývoj larvy trvá několik let.
   Tento brouk létá prazvláštním způsobem. Při fotografování kolem mne najednou prosvištěl, ani jsem něvěděl jak. A přitom jsem ho měl v hledáčku fotoaparátu. Je to tím, že při startu a vlastním letu nemusí roztahovat krovky jako jiní brouci. Jejich okraj je vykrojený a zadní blanitá křídla prostě jen vysune a zmizí.
   A druhá věc je fotografování s makrobleskem. Samozřejmě tady bych zcela změnil charakteristiku zabarvení krovek, blesk hodí odraz a snímek by byl k ničemu. Stejně jako u mnoha jiných druhů hmyzu (škvoři, muchnice jarní …). Takže musím dostat světlo k brouku jiným způsobem. Ale jak? Náš přední makrofotograf Pavel Krásenský má určitě geniální řešení, já ale při fotografování zářím (asi jako když mě políbí pěkná holka), občas se mi rozsvítí v hlavě a očích, zvyšuji ISO, zpevňuji ruku a vůbec. Asi si koupím u Krásenského školící lekci. Stejně o tom už dlouho uvažuji.

Horní Lomná - Beskydy, 5.7.2009 :-) Bob

« Starší články