Hledání


Země návštěvníků

Pěnodějka červená (Cercopis vulnerata)

Cercopis vulnerata (pěnodějka červená)

Tento pěkný a známý tvoreček na našich loukách a okrajích lesů patří mezi křísy, což jsou  výhradně suchozemští živočichové živící se sáním rostlinných šťáv a jsou příbuzní s plošticemi.
Pěnodějka červená je dlouhá kolem jednoho centimetru a má výrazné, nezaměnitelné zabarvení. Okraj spodní červené skvrny je rovnoběžný s okrajem křídla, příbuzná pěnodějka nížinná má okraj skvrny více kolmý.
Žije především ve vyšších polohách na travnatých pasekách, okrajích lesů a mítinách. Larvy nacházíme v ochranném pěnovém obalu, na rozdíl od jiných pěnodějek je lze ale snadno přehlédnout. Vyskytují se spíše v dolních částech rostlin a na koříncích.

Zábřeh na Moravě, 20.5.2007 :-) Bob

Mnohonožka (Diplopoda sp.)

Mnohonožka (Diplopoda sp.)

Na jaře můžeme pod kameny najít i takovéto několik centimetrů dlouhé pářící se tvory. Jedná se o jednoho z představitelů mnohonožek, které jsou příbuzné se stonožkami. Jejich válcovité tělo se skládá z mnoha článků,  jsou býložravé. Zřejmě nejčastější mnohonožkou u nás je mnohonožka čpavá (Unciger foetidus), která má na posledním článku dopředu směřující výběžek, celkem se našlo na území Česka a Slovenska asi 70 druhů těchto zvláštních živočichů.
Je dobré vědět, že jeden z prapředků mnohonožek byl prvním tvorem na zeměkouli, který zhruba před půl miliardou let přešel z moře na souš, jak dokazují nálezy ze Skotska.

Jeseník - lázně, 6.4.2007 :-) Bob

Záhadný tvor - larva dlouhošíjky (Raphidioptera sp.)

Záhadný tvor

   Na kamenech jsem pomalu odhrabával spadané vlhké listí a a vespod se skrýval tento tvor. Bleskurychle se svinul,  po několika minutách čekání se osmělil a popolezl o kousek dál. Vzhledem  charakteru noh a hlavy, délky málo přes 1 cm se domnívám, že se může jednat o nějakou larvu, ale nejsem si vůbec jist. Neví někdo z vás, vážení čtenáři, jak tuto záhadu vyřešit?
   Takřka po roce od vydání tohoto článku jej dopisuji. Na fotografii je pravděpodobně larva dlouhošíjky.  Samička klade vajíčka dlouhým kladélkem zpravidla pod kůru stromů. Vylíhlé larvy jsou dravé a užitečné, žijí např. pod kůrou, v lesní hrabance. Přezimují v komůrkách a na jaře se kuklí.
Bližší informace o dlouhošíjkách jsou zde.

Záhadný tvor

Jeseníky - lázně, 13.10.2007 :-) Bob

Hemimetabola, chalcidka Cyclogastrella simplex (Walker 1834)

Hemimetabola

V předchozím článku jsem psal o nálezu záhadných vajíček hmyzu. Vzal jsem je i s listem domů, list jsem bedlivě prohlédl, aby na něm nebyl nějaký živý tvor a dal do igelitového sáčku. Jako správný přírodovědec jsem očekával, že se něco objeví. A má domněnka se potvrdila.
Celý článek »

Vajíčka hmyzu

Vajíčka

Ve spadaném listí na kameni jsem našel tyto vajíčka ve tvaru soudků. Nevím, která maminka si je tam schovala, ale třeba se nám společně podaří tuto záhadu vyřešit.
Podívejte se také na tento článek.

Jeseník - lázně, 13.10.2007 :-) Bob

« Starší články   Novější články »