Další obrázky a odkazy na články o obojživelnících jsou zde.
   Vyrazil jsem za známými do Beskyd s tím, že se budu věnovat jim a ne fotografování. I když - vím, že v oblasti, kam jsem jel, se poměrně hojně vyskytují mloci. A v hlavě se mi honily tyto myšlenky:
   “Nebudu fotit, budu se věnovat kamarádům, nebudu se rozptylovat, dlouho jsem je neviděl, schválně si nevezmu makroobjektiv, musím zpracovat hodně fotek, neotravuj, nutkavá myšlenko na zkoumání přírody … Ale co kdybych přece jen narazil na mloka …?”
   Tak jsem sice vzal můj Canon EOS 50D, ale bez makrovýbavy, pouze se základním objektivem Tamron 18-270mm F/3.5-6.3 DiII, který mám  od loňského roku.
   A samozřejmě - už se šeřilo, když jsem scházel do údolí a narazil na mloka, který mi hleděl do očí:
   “Bobe, čekám tady na tebe už drahnou chvíli, málem mě přejelo smradlavé SUV. Vytáhni foťák a hoď s sebou, protože jdu lovit.”
   Nechtěl jsem použít systémový blesk, to u těchto živočichů nemá smysl kvůli odrazům vlhké kůže, zvýšil jsem ISO na 1250 a v houstnoucím šeru pořídil aspoň pár snímků.
   Mlok skvrnitý patří mezi naše ubývající ocasaté obojživelníky. Samec dosahuje délky kolem 16 cm, samice je o trochu větší. Základní zbarvení je černé se žlutými skvrnami. Obývá především listnaté lesy s dostatkem vody v podobě čistých potoků a tůněk. Živí se hlavně slimáky, brouky a jejich larvami, žížalami, patří mezi noční živočichy.
   V pokožce má umístěny jedové žlázy, nejúčinnější složkou u našeho mloka východního je alkaloid Samandaron.
U člověka může kontakt s ním vyvolat pálení sliznic a slzení očí, jiná intoxikace nepřipadá asi v úvahu (neznám nikoho, kdo by pojídal syrové mloky).  U drobných zvířat může způsobit křeče, neklid, obrnu dýchacího ústrojí.

Řeka - Beskydy, 1.6.2013, :-) Bob