Hledání


Země návštěvníků

Saranče a Kámasútra

“Ahoj, Bobe,” uslyšel jsem nedávno na louce za sebou známý sykavý hlas. Otočil jsem se a koho to nevidím. Mé staré známé saranče, se kterým se někdy dívám na západy slunce. Nazývejme jej třeba Tom.

Olympus SP-500, čas 1/60 s, clona 4.50, ISO 100, ohn. vzdálenost 63.00, makropředsádka Olympus

“Jak se máš, můj příteli,” zeptal jsem se sarančete podobnou sykavou řečí, kterou mne naučili. “Ale to víš,” uslyšel jsem odpověď. “Snažíme se, jak to jde. Právě učím své syny, která tráva je jedlá. Dovol, abych ti je představil. A vy, mládeži, se tak netlačte, vždyť přepadnete přes okraj listu. Strejda Bob se u nás určitě chvíli zdrží.”

Olympus SP-500, čas 1/100 s, clona 4.50, ISO 100, ohn. vzdálenost 9.90, makropředsádka Olympus

“Dobrý den, děcka,” pozdravil jsem drobotinu. “Dobrý den strýčku Bobe. Hodně jsme o tobě slyšeli, budeš si s námi hrát?” odpověděli ti dva. “To víte, že jo, jenom si chvíli pohovořím s tátou.”

Tak jsme si oba dva sedli, on saranče, já člověk, a povídali si o zašlých časech i novotách. “Ty, Bobe,” zvolal najednou Tom. “Na něco jsem zapomněl. Mám bratrance se ženou a představ si. Před časem procházeli loukou lidé, chvíli se tady zdrželi a po jejich odchodu ti dva našli knihu, jmenovala se tuším Kámasútra. Pojď se na ně podívat, co dělají.” Tak jsme šli na okraj louky do husté trávy a já jsem již zdálky slyšel výkřiky a chichotání.

“Bobe, Bobe, pojď se na nás podívat, co jme se naučili z vaší knihy. To je krása”.

Olympus SP-500, čas 1/50 s, clona 5.00, ISO 100, ohn. vzdálenost 60.40, makropředsádka Olympus

Chvíli se něžně hladili a navzájem se dotýkali.

Olympus SP-500, čas 1/60 s, clona 4.50, ISO 100, ohn. vzdálenost 54.10, makropředsádka Olympus

A potom mi ukázali polohu, na kterou jsem jenom v úžase zíral a mrkal vrzajícima očima. Je to snad něco mezi polohou Hadí síla, Antilopou a lidmi dosud neobjeveným Závěsem. Svatý muž Vátsajájana, který na začátku našeho letopočtu napsal Kámasútru v Benáresu, by se měl co přiučit.

Olympus SP-500, čas 1/160 s, clona 7.10, ISO 100, ohn. vzdálenost 43.10, makropředsádka Olympus

“Bobe, škoda, že jsi jenom člověk. Mohl jsi se přidat k nám,” tiše ke mě promlouvali ti dva.

Já jsem se usmíval pod vousy a kráčel vstříc dalším dobrodružstvím. Kdo ví…?

Jeseník - Bobrovník, 6.9.2006 :-) Bob

Přečtěte si také

RSS

Trackbacky

13 komentářů

ddreameraa

Bobe ! jako bych Tě viděla sedět u PC a psát tento článek, stále dobrý a to fakt dost….

 
Monika

Osobitě a hravě napsáno s akčním vyvrcholením.
Poloha obdivuhodná, ale nikdy neříkej, nikdy….!

 

Očekávala bych článek tohoto typu spíš na jaře:-).

 
mamutík

Saranče mělo pravdu. koda, že jsme "jenom" lidi.Zabýváme se nesmysly a řešíme věci, místo abychome se radovali ze života jako oni a ony :-(…A ty už si koukej založit další fotobog na téma "rozmnožovací rituály u hmyzu ":-)o

 
honza

První snímky jsou nádherné, poslední "závěs" je přisvětlen zespodu bleskem, takže ztrácí na poetičnosti.

 
Bob

Omyl, Honzo. Já blesk už v makrofotografii nepoužívám , je to odpolední slunce. :-) Bob

 

Komentář ( zmenši pole | zvětši pole )

Povolené tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>