Určitě všichni návštěvníci mají Benátky spojené s gondolami. K samotné dopravě na nějaké místo se ovšem nehodí, slouží pouze jako turistická atrakce. Je zajímavé, že několik gondol i s turisty jsem viděl plout nejen v kanálech, ale také ve vodách laguny.
   Na rychlou přepravu v Benátkách slouží motorové lodě, takzvaná vaporetta, která nahrazují normální městskou dopravu.

   První zmínka o gondolách je z roku 1094 n.l., od té doby se jejich tvar prakticky nezměnil. Mají asymetrický zahnutý tvar a  levá část je širší o 24 cm. Veslo v zadní části je umístěno na  straně. Pokud by nebylo tohoto zvláštního asymetrického tvaru, gondola by se točila na místě.
   Gondoly se vyrábí ručně v jedné z pěti loděnic, používá se devět druhů dřeva: buk, třešeň, jilm, jedle, modřín, lípa, mahagon, dub a ořech. Výroba trvá zhruba tři měsíce.

   Všechny gondoly až na vyjímky mají černou barvu a jedinou ozdobou jsou zlatí mořští koně po stranách a vpředu na přídi takzvané ferro s šesti zuby, které vyvažuje hmotnost gondoliéra.
   Ovšem základní dopravní prostředek je vaporetto. Jedná se o motorové lodě, které mají velké množství zastávek jak na velkém kanálu, tak i na ostrovech.

   Cestování s nimi je velmi jednoduché. Na zastávce prostě počkáte, až lodník loď po přistání uváže, dáte přednost vysedajícím lidem a nastoupíte dovnitř.  A jak jsme dopravu vyřešili my? První dva dny jsme se dostávali všude pěšky, tím pádem jsme prolézali Benátky a bloudili.  Dostali jsme se i do míst, kam většinou turisté nechodí a postupně pronikali do tajů označení uliček.
   Na poslední 3 dny jsme si koupili turistickou 3-denní jízdenku, každá za 31 eur a prakticky bez omezení jsme brázdili Benátky i lagunu. Nakonec jsme ji využili i na autobus na letiště Marco Polo. Nákup takovéto  jízdenky se určitě vyplatí, platba každého jízdného zvlášť by nás přišla mnohem dráž,  nehledě na ztrátu času. Pro ty, kteří cestují rádi bez jízdenek: 3x jsme prošli kontrolou revizora.

   Vnitřky lodí, které spojují jednotlivé ostrovy, bývají širší než u lokální benátské dopravy.

   Na benátské kanály se musíme dívat jako na normální cesty v našich městech. Proto jsem nebyl moc překvapen, když jsem před palácem Rezzonico vyfotil následující fotografii.

   Na závěr mého povídání o Benátkách ještě pohled na letadlo, které nás dopravilo tam i zpět. Čekal jsem jumbo jet, ale byl to takový traktor, který se vznesl až do nebes a v cíli se opět snesl na zem.

Související články:
Benátský karneval (Venice Carnival) 2008 
Benátský karneval (Venice Carnival) 2008 I. - Piazza San Marco
Benátský karneval (Venice Carnival) 2008 II. - masky
Večerní Benátky
Ostrov Burano a krajky
Napříč historií benátské laguny

Benátky, přelom ledna a února 2008, :-) Bob