Hledání


Země návštěvníků

Útrpné právo (tortura, mučení) II.

Útrpné právo II. - podzemí hradu Loket

   Informace v článku jsou čerpány z naučné stezky “Šibeniční vrch” v Bečově nad Teplou, kde jsem se nedávno potuloval.  Barevnou fotografii jsem vyfotil na hradě Loket.
  Hrdelní tresty byly rozlišeny jak pro muže, tak pro ženy, některé byly obecné. Muži bývali v případě trestů smrti odsuzováni nejčastěji k oběšení, stětí či lámání kolem, ženy pak k utopení, upálení či zahrabání zaživa. Společným trestem bylo nejčastěji stětí. Tresty se řídily především druhem spáchaného zločinu. Podle toho byly kombinovány i různé druhy trestů.
   Nejvíce poprav bylo uskutečněno v druhé polovině 16. století. Od 17. století docházelo ke snižování počtu poprav, v 18. století byly popravy již trestem vyjímečnějším. Důvodem byl pokles kriminality a větší uplatňování milosti.

Útrpné právo II. - kněz

   Z krutých trestů zůstávalo hlavně lámání kolem jako odstrašující trest a to až do 19. století, jinak se užívaly jen základní druhy trestů - stětí, oběšení, utopení, upálení, zahrabání zaživa, přičemž převládalo stětí.
   Upálení, utopení a zahrabání zaživa byly užívány jako tresty očišťující  společnost od důsledků mravnostních a náboženských deliktů . Byly to starobylé tresty, při kterých se neusmrcoval jen člověk, ale i živly s očistnou silou. Nejčastějšími hrdelními tresty bylo stětí a oběšení. Byly udělovány za vraždu, krádeže a loupeže, ale i například za mravnostní delikty. 
   Oběšení bylo trestem zneucťujícím a to i pro rodinu odsouzeného. Při tomto trestu byl odsouzený ponechán na šibenici často velmi dlouho napospas ptákům a počasí až do rozkladu těla, někdy nebyly ostatky ani následně zahrabány. Nekonal se pohřeb a duše popraveného tak nemohla dojít pokoje.

Útrpné právo II. - druhy mučení

   Nejlehčím a nejčestnějším hrdelním trestem bylo stětí.
   Tresty byly uskutečňovány i na mrtvém těle. Zejména pak v případě sebevrahů, jelikož sebevražda byla do 18. století jedním z nejtěžších deliktů, který “hanebně ničil tělo i duši”.
   Trest měl v tehdejším pojetí řadu účelů: odpykání, odstrašení, demonstraci moci, očištění nejen viníka ale i společnosti od zločinu, přičemž závažný zločin smazalo jen usmrcení pachatele. Tento systém hrdelních i nehrdelních trestů fungoval ve své základní podobě do 18. století, kdy se začal více uplatňovat trest vězení a nucených prací, změněn pak byl na počátku 19. století.
   Na posledním snímku tohoto článku je pohled na překrásný hrad Loket.

Útrpné právo II. - hrad Loket

Příbuzné články:
1. Muzeum tortury (mučení) - Český Krumlov
2. Útrpné právo (tortura, mučení) I.
3. Útrpné právo (tortura, mučení) III.
4. Útrpné právo (tortura, mučení) IV.

Bečov nad Teplou,  30.10.2010 :-) Bob

Přečtěte si také

RSS

Trackbacky

6 komentářů

Á koukám, že tady byl někdo na stejném místě jako já :D

 
Klimeš

Pravě si prohližim ruzne stranky kde bych našel něco nového o hrdelním právu, dnes je to moda ale málokdo přinese neco nového a přinosného mnoho lidí pouze opisuje aniž by si ověřili autencititu, a poto není možné směsovat hrdelní právo jednotlivých zemi a vydavat toza skutečnost,v ruznych zemich pratilo stejné pravo a praktikovalo se jinym spůsobem jako třeba:
České království, Poské královstvia Německá říše vychazely z ze stejného práva a to ze Sazkého a švabského zrcadla které k ná bylo přineseno asikole roku 1200, v čechach se praktikovalo unirněnějí a i když zde pratily různe druhý práva, namátkou zvykové,horní, cechovní atd všechny tyto práva zašiT´valo královské právo které ostaní upravovalo a a doplňovalo a mělo vždy navrch v polsku to bylo jinak tak něnecké trestní právo bylo nad královským a nejdrsněji se praktikovalo v německé říikterá byla rozdrolená na eruné knížecví s ruznou pravomoci a ruznym výkonem. Proto je třeba ruzne prava odělovat a né pouze slepě opisovat a podřizovat se obecnému vkusu kdy vznikne něco čemu já řikam červená knihovna šmrcnutá holyvudem, měl jste už v ruce některé orginálni nastroje hrdelního práva neboaleslespoň popravčí meč a né romantickou kopii.Ja ano měl jsem palečnice,španělské boty, cejch a hlavně všechny PM v naširepublice a čast s polka které jsem zdokumentoval. Pokud chtete viděl nejnadhernějši a nezachovaleši kolekci PM z jednoho obdobi tak si zajedtě na hrad Rožumberk a zapomeňte na mydlaže jeto z 901% fickce a podivejtw se na Počestné pani padubické ty jsou ualožení zase z 80%na pradivych udajich o čemžs se mužete úpřesvěčit vPadubickém archivu.
S pozdravem Aleš Klimeš

 
 

Komentář ( zmenši pole | zvětši pole )

Povolené tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>