K ohlédnutí za mým putováním v okolí čachtického hradu mě dovedlo shlédnutí fantasy pohádky “Dračí srdce”. S klidným srdcem ji mohu doporučit, sedněte si v klidu a pohodlí do křesla, zapněte DVD přehrávač, pohádku nechejte znít v angličtině a maximálně si pusťte titulky. Exteriér ihned poznáte po přečtení tohoto článku, ve kterém jsem se zmínil i o životopise Alžběty Báthoryové.
Fotografie jsou z čachtického muzea, na horním snímku je podoba kruté hraběnky, na spodním pak jeden z možných pohledů na mučení dívek.

Čachtice ale nejsou známy jen svojí hraběnkou, mají vztah ke vzniku spisovného slovenského jazyka. Ve 40. letech 19. století se Ľudovít Štúr rozhodl uzákonit spisovný slovenský jazyk, jako výchozí základ mu sloužilo středoslovenské nářečí. Na podporu tohoto rozhodnutí byl v roce 1844 založen spolek Tatrín, který měl dvě hlavní úlohy: vydávání knih ve spisovné slovenštině a podporu vzdělávání mladých lidí, kteří měli vztah ke slovenskému národnímu cítění.

A právě čtvrté a poslední zasedání Tatrínu se konalo v roce 1847 v Čachticích. Na jeho činnost pak navázala od roku 1863 Matice slovenská.

V čachtickém muzeu jsou ovšem vystaveny i jiné předměty mající vztah k historii.

Věnováno slovenským kamarádům a kamarádkám, se kterými ještě (přetrvávaje v anachronismu) nazývám Českou a Slovenskou republiku Československem.
A tady je článek o čachtickém hradu.

Čachtice, červen 2007 :-) Bob