Bob, kobylka a slunce
Vážený čtenáři. Tak nám venku svítí slunce, z rampouchů kape voda a slunce se pěkně opírá do obličeje. Ale jeho síla není taková, jakou jsem zažil jednoho odpoledne při fotografování námluv pavouka křižáka obecného (Araneus diadematus). Pozorování je to opravdu zajímavé. Vlevo je sameček, vpravo samička. Sameček se přibližuje velice opatrně, vědom si smrtelného nebezpečí a po vlákně v případě ohrožení pospíchá zpět. Jak jsem se tak díval na toto představení, přemýšleje o odlišnosti od lidské sexuality, upadl jsem do spánku. Znáte to: sluníčko se opírá do zad, bzučí hmyz, pavouci provádí sexuální hrátky, na obloze plují mráčky, dřímota se dostavuje.
A najednou jsem se probudil. Pavoučí herci již opustili jeviště, žádný z diváků netleskal, jen já jsem vzadu v hledišti mžoural očima, protíral si je a spatřil poslední přídavek přírody. Zapadající slunce s kobylkou zelenou (Tettigonia viridissima) na okolíku. Tak se s Tebou chci podělit o tento pohled.
Co dodat závěrem: pěkné nedělní odpoledne. Bob.
Ta poslední fotka je prostě úžasná. V létě jsem zkoušela něco podobnýho, ale už jsem to smázla, nebyla jsem úplně spokojená.
Díky, Janycto. Při focení těchto záběrů nechce moc přemýšlet. Jenom si představ hotovou fotku a používej větší zaclonění (paprsky slunce, tmavší obloha). Pozor, ať nevymažeš alespoň minimální detaily ( v tomto případě kobylka - spodek křídla). Dosti se dají podobné náměty upravovat pomocí křivek a úrovní. Dobrý je expoziční bracketing, usnadní úlohu.
Z toho nerozumím jedninýmu slovu.
Dobře, ještě jednou a po lopatě. Když neco uvidíš, co se Ti líbí nebo máš v hlavě nápad, co s touto realitou, tak ji prostě vyfoť a ulož k ledu. Za půl roku třeba zjistíš, co s úpravou. Prostě máš digitál, tak foť a schovávej si originály.
P.S. přečti si manuál Tvého foťáku.
Četla jsem to dvacetkrát. není to o tom, že nevím, co to umí nebo neumí, je to o tom, že neodhadnu situaci.
Janycto, chce to praxi a znalosti o fotografovaném objektu. To platí všeobecně. Všimni si tykadla u kobylky. Těch fotek je hodně, ale úmyslně jsem vybral s dlouhým viditelným tykadlem. Tak jednoznačně určíš kobylku od sarančete a pokračuješ dál. Už jsem o tom kdysi psal. Nejlépe vystihneš objekt i náladu, když máš určité teoretické znalosti a pracuješ s pozadím.
Souhlasím s tím, že to chce pracxi, nesouhlasím s tím, že když chci vyfotit kobylku, musím mít nastudovanou tlustou bichli. Myslím, že by podobnou fotku na výbornou zvládl klidně i fotograf, kterej jinak hmyz vůbec nefotí, ale má už praxi a znalosti co se týče focení…
Díky za pohlazení na duši :)
Bobe čekala jsem na večer , že ti něco smysluplného napíšu k fotkám, ale opět musím konstatovat, že ty přírodní jsou přenádherné, jseš borec…..asi k tomu můj komentář,těším se na další…
Díky, Renato a Xpusikux.