Dva roky fotoblogu, Krylov a Sokrates
Jsa stár (přiměřeně), měl bych napsat nějakou filosofickou úvahu nebo stať k tomuto výročí. Či obé, jak se dříve říkalo. Nic moudrého mě ale nenapadá, neboť jsem došel k názoru, že vlastně nic nevím. Dva roky jsem se snažil zúročit znalosti v oblasti fotografování, přírodních věd, poslouchal jsem hmyz, rostliny, mraky na obloze, pilně vše fotografoval, občas zapisoval, občas zapomínal, co jsem to vlastně chtěl zapisovat (hlavně pohádky), přemisťoval jsem se z místa na místo nebo také jen ležel v trávě odmítaje jakýkoliv pohyb, naslouchal vážně míněným radám mých souputníků (pro vrozenou lenost zřídka dopadly na úrodnou půdu), vytrvale psal úvodníky (každý nový článek je vlastně úvodník) a korunu jsem všemu nasadil nákupem gramatiky českého jazyka.
Nedávno jsem vytahoval z police pod stropem v zoufalství nad neurčenými druhy hmyzu knihu Zahradníka a Severy “Hmyz” a další titul mě udeřil do hlavy a spadl na zem. Byl to výtisk prózy a poezie Ivana Andrejeviče Krylova “Člověk a stín”. Sedl jsem si na zem, zahloubal se do otevřené stránky a přišel na největší moudro mých posledních let. Uvádím jej zde pro jistotu přesnou citací z Krylovovy Úvahy filosofa o módě : “Kdo však je vskutku vzdělaný, přátelé moji? Když sám Sokrates řekl, že ví, že nic neví, nebylo by pro nás lepší využít svých dědických práv na toto jeho poznání než se k němu dobírat se stejnými obtížemi jako onen zesnulý athénský mudrc? A když už nám není dáno státi se moudrými, nezbývá jiná útěcha než pokusit se aspoň moudře vypadat”.
A tak jsem si dal předsevzetí, že budu dál pokračovat ve fotoblogu, občas něco napíši, utrousím moudro nejlépe v podobě úvodníku s latinským názvem a odvoláním se na Linného a jenom vy, čtenáři tohoto článku, víte, jak to se mnou ve skutečnosti je.
Jeseník, 26.11.2007 :-) Bob
Myslíš, že víme Bobe ?? Vím, že to nevím…… :o)) Ale to tvé dvouleté pohrávání si s fotografováním stálo za to….to vím určitě. ;o) A děkuji právě Tobě, že jsem tenhle koníček objevila i já…..díky.
Noooo… tak to si nechám líbit - pohled pod pokličku reality - čiliže toho, proč vzniká web a proč trvá… Rozhodně pokračuj.. stojí to za to ! :) díky za všechno krásné a užitečné, co se u tebe dá najít… a bude dát :)
Dva roky - pro někoho mžik, pro druhého věčnost. Těch pár měsíců co jsem blog objevil mi nestačilo abych si prošel všechny stránky a mrazí mě představa, že by najednou zmizel.
Prosím vytrvej ve své bohulibé činnosti, nenech se ničím otrávit (a zahoď tu cigaretu - ať nám déle vydržíš)
Zdravím a gratuluji k výročí :-) Jan
Znám tě už dost dlouho a musím řict, že sis opravdu vybral portrét charakteristický. Snaha o vzhled moudrého “starce” na někoho může působit jako povýšenost,nadřazenost,nebývalá důležitost, ale skutečný vnitřní svět jsi odhalil v článku. Vím, že jsi ještě neukázal vše , co v tobě je a proto pokračuj ve zdokonalování, abychom tě mohli alespoň napodobovat,když se nám nepodaří se ti vyrovnat.Tím nemyslím ty cigarety. Veď nás dál, hola hou.
Zahloubání při výročích (a nejen při nich) je věc užitečná a smysluplná, protože se nadechneme a jdem dál. I já jsem ráda, že budeš pokračovat ve svém blogu, protože se stal tou drobnou jiskřičkou světla, z nichž se skládá den. Přidávám se - veď nás dál, hola hou…
I já se připojuji ke svým předřečníkům s gratulací, obdivem a přáním mnoha dalších snímků, které nám, obyčejným smrtelníkům, přibližují všechny krásy kolem. Jen tak dál…
Gratuluji k výročí, Bobe. Víme, že Ty víš, že víme. Mám obavu, že málokomu z nás se podaří vyrovnat Tvým příběhům, snům a nápadům. “Vážení čtenáři, podívejte se mi do očí”, pravil Bob a hluboce se nadechl….
Bobe, co dodat? Snad jen, měj stále pevné zdraví, radost při novém bádání a objevování a jasný pohled skrz hledáček Tvého foťáku. Už teď se těším na další Tvoje vyprávění, podložené skvělými snímky :)
Milý fotoblogu, přeji ti k tvým druhým narozeninám hlavně kvalitní server, dobré rozlišení, hodného pana správce a spoustu dalších spokojených návštěvníků.
Tobě Bobe snad už jen hbité prsty a bystrou mysl, aby se tvoje nápady a díla dostala až k nám.
Takových gratulací a tolika obdivu, panejo! Ale samozřejmě vše zaslouženo, fotky jsou zkrátka skvělé…jo a taky pěkné tričko!
Dík všem. :-) Bob
Milý Bobe,co dodat?Snad jen”pokračuj”!!Budu se těšit na další krásný fotky a skvělý komentáře!Kvaxi
Milý Bobe,
žádné moudro už mne nanapadá, vše bylo řečeno..
A tak i já se budu těšit na krásné fotky a skvělé povídání.
Díky, Kvaxi a Hanasko. :-) Bob
Jsem taky jedna z potěšených :-) tolik krásy je na Tvém blogu , jen tak dál..
Také se připojuji ke gratulantům,vše bylo již napsáno….