Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Holub domácí (Columba livia f.domestica)

Columba livia f.domestica (holub domácí)

Náhodnému pozorovateli by se při mém fotografování v mokřadech naskytla zajímavá podívaná. Já jsem ležel v bahně na břiše při okraji tůňky a pozoroval lovící mládě užovky. Užovka vystrkovala hlavu nad vodu a a obezřetně sledovala mé pohyby. Poslední účastník, holub, přiletěl na suchou půdu a se zájmem sledoval naše počínání. Taková normální česká trojka, kterou lechtalo sluníčko. A jak to dopadlo?
Cvaklo zrcátko ve fotoaparátu a užovka bleskurychle zmizela ve zvířeném bahně. Já jsem vyměnil makroobjektiv za teleobjektiv, vyfotil holuba a jel se domů usušit. Holub nám zamával křídly a odletěl do koruny stromu. Odpolední klidný příběh. 
Holub domácí představuje domestikovanou formu holuba skalního, který žije v jižní a západní Evropě, severní Africe a Ásii. K jeho ochočení došlo někdy před sedmi tisíci lety v oblasti Mezopotámie, odtud se rozšířil do celého světa. Zdivočelá forma (takzvaný věžák) se vyskytuje snad ve všech městech.  Chová se jen tak, pro okrasu, na závody nebo se holoubata a vajíčka konzumují. Z dřívějších dob (možná i současnosti) je dobře známá holubí pošta, já jako filatelista  dávám přednost olizování známek.  U nás jsou ve volné přírodě původní holub hřivnáč a doupňák.

Písečná - mokřady, 25.4.2007 :-) Bob

Zřícenina hradu Potštejn

Hrad Potštejn

Tak jsem do mapy hradů zapíchl další špendlík. Protentokrát ve východních Čechách, v okrese Rychnov nad Kněžnou. V období mého mladého trampování byl častým vandrovním cílem, já jsem jej navštívil až později.
Hrad byl vystavěn koncem 13.století v povodí Divoké Orlice rodem Drslaviců. ve 14.století byl držen Mikulášem z Potštejna, který byl vzpurný a odbojný i proti tehdejšímu moravskému markraběti Karlovi. Já osobně bych to raději nedělal, protože se jednalo o pozdějšího krále Karla IV. (to je poznámka pod čarou). Markrabě podnikl trestnou výpravu, při které byl hrad pobořen. Poměrně brzy byl ale obnoven, protože hrál velkou roli při obraně obchodních cest, jak uvidíme dál na mapce.

Hrad Potštejn

Celý článek »

Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea, Linné 1758)

Glechoma hederacea (popenec břečťanovitý)

Zřejmě všude v přírodě můžeme vidět tuto pěknou rostlinku z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), občas se uvádí pod názvem “popenec obecný”.  Je vysoká 10-20 cm s dlouhými, zakořeňujícími výhonky. Kvete od března až do srpna, někdy ji ale můžeme nalézt před příchodem mrazíků.
Rozmnožuje zakořeňujícími výhonky, občas semeny. Pokud se vyskytne na zahrádkách, je velice obtížné se jí zbavit.
Lidové léčitelství: silně aromatická rostlina, která se používá i jako koření. Nejvíce se dříve osvědčila při léčbě průduškového astmatu, občas i při bolestech močového měchýře nebo onemocnění jater. Po 12. století byla směs z něj udělaná ve formě čaje známá jako “švýcarský čaj”.
U slovenských přátel je název této květiny “zádušník brečťanovitý”. Nevím, jestli název vznikl ze slovenského slova záducha, čili astma, nebo je souvislost se zádušní mší.
Až budu v přírodě spát pod širákem a koukat na hvězdy, do kotlíku nad ohněm naháži tuto rostlinu, udělám si čaj a bude se mi bezvadně dýchat.

Jeseníky - Pomezí, 17.4.2007 :-) Bob

 

Bob a jeho fotoblog

Skokan hnědý a zelený

   “Hej, Bobe!”
Otočil jsem se a uviděl za sebou dvě malé žabky.
   “Ahoj,” povídám jim. “Jak se máte?”
   “No, my se máme dobře, ale co ty?”
   “Jak to, co já?”
   A v tu chvíli spustily obě dvě o překot. “Víš, s tebou už není žádná zábava. Pořád tady jenom chodíš a s námi se nebavíš. Na zádech vlečeš jakýsi baťoh, v ruce máš krabičku a nic nevidíš. Jenom koukáš na nějaké obrázky vzadu, mumláš si čísla, kroutíš tou věcí, co vyčuhuje z krabičky a blýská se tady jak za letní bouřky.”
   Provinile jsem si k nim sedl.
   “Málem jsi na nás šlápl. Už zdálky jsme ti šly naproti, ale ty se nedíváš. Všiml sis vůbec, že se u skalky honí motýli?” 

Nymphalis io (babočka paví oko)

Celý článek »

Svižník lesomil (Cicindela sylvicola, Latr.)

Cicindela silvicola (svižník lesomil)

   Bližší informace o svižnících jsou zde a milostné hrátky tohoto brouka zase tady.
   Fotit tohoto brouka je tedy zážitek. Ve vápencovém lomu se jimi to jen hemžilo, ale každý pokus o přiblížení znamenal, že brouci poodlétli o kousek dál a vesele pobíhali po zemi. Posadil jsem se, přestal dýchat a čekal, že si mne přestanou všímat. Ale kdepak. Úniková vzdálenost byla pořád stejná, na samotné hranici možnosti fotit.
Svižník lesomil je velký 12-16 mm. Vyskytuje se všude na našem území, často na slunných, skalnatých svazích v lesích a na vápenci. Je dravý, loví okolní hmyz, přičemž rychle a trhaně pobíhá a poletuje na krátké vzdálenosti.

Jeseníky - Písečná, 17.4.2007 :-) Bob

« Starší články   Novější články »