Zřícenina hradu Potštejn
Tak jsem do mapy hradů zapíchl další špendlík. Protentokrát ve východních Čechách, v okrese Rychnov nad Kněžnou. V období mého mladého trampování byl častým vandrovním cílem, já jsem jej navštívil až později.
Hrad byl vystavěn koncem 13.století v povodí Divoké Orlice rodem Drslaviců. ve 14.století byl držen Mikulášem z Potštejna, který byl vzpurný a odbojný i proti tehdejšímu moravskému markraběti Karlovi. Já osobně bych to raději nedělal, protože se jednalo o pozdějšího krále Karla IV. (to je poznámka pod čarou). Markrabě podnikl trestnou výpravu, při které byl hrad pobořen. Poměrně brzy byl ale obnoven, protože hrál velkou roli při obraně obchodních cest, jak uvidíme dál na mapce.
Velká rekonstrukce a rozšíření hradu se odehrála kolem roku 1500, kdy došlo mimo jiné k výstavbě mohutného opevnění.
Král Jiří z Poděbrad z něj udělal prvořadou pevnost. Hrad byl chráněn trojitým pásem hradeb, hradními příkopy a věžemi. O jeho podobě se možné si udělat obrázek na staré rytině, zřejmě z 16. století.
Kolem roku 1760 byl již pustý. Již dříve se tvrdilo, že Mikuláš z Potštejna si na hradě ukryl velký poklad. V druhé polovině 18.století jej začal intenzivně hledat hrabě Jan Chammaré. Nic nenašel, narušil ale statiku některých částí.
Nevím, jestli je ještě v seznamu povinné literatury středních škol Alois Jirásek, ale na tomto hradě a v jeho okolí se odehrával děj povídky Poklad.
Další nezbytný pohled na okolí.
O umístění hradu Potštejn a jeho strategickém významu je možné si udělat nejlepší přehled z přiloženého schématu. A ještě na okraj: když tak projíždím nejrůznější zříceniny hradů, všiml jsem si jedné věci (pro odborníka samozřejmost): nejmenší zříceniny, spíše strážní hrady, jsou v pohraničních pásmech, směrem do vnitrozemí nabývají na mohutnosti a výstavnosti.
Potštejn (mapka není tak dobře čitelná) je na spojnici Olomouc - Hradec - Krakow.
V současné době probíhají na hradě značné opravy, toho si můžeme všimnout na snímcích.
Hrad Potštejn, 7.4.2007 :-) Bob
Ehm, jaksi, ta mapa je poněkud aprílová, ne? :-) Nebo jde o nějaký jiný Potštejn.
Ještě k té mapě: ta se vztahuje k době, kdy náš Potštejn vůbec nebyl. Cesta na Olomouc - to byla tenkrát Trstenická stezka, poněkud jižněji. Spojka z ní na Hradec Králové je pozdější. Hradec na mapě je pravděpodobně H. nad Moravicí, tam skutečně byla přemyslovská pohraniční pevnost.
Nedá mi to, abych nedodal ještě jednu historickou zajímavost:
V Jiráskově románu se hrabě snaží dešifrovat polohu pokladu z již téměř nečitelného nápisu na hradní bráně: Caritas extirpat hostes, “láska vyhladí nepřátele”. Tenhle nápis tam skutečně byl a souvisel s nejzajímavějším potštejnským obyvatelem. Vypadal ovšem jinak:
“Signat [Tav] postes, deitas exterreat hostes”. [Tav] je hebrejským písmenem - posledním v abecedě. Ve středověkém psaní bylo podobné kříži; dávná židovská i křesťanská tradice ho chápala jako ochranný znak - doslova Kainovo znamení - které označuje někoho pro svět prokletého, který ale přesto či právě proto je předmětem Boží ochrany (deitas exterreat hostes - božská moc zažene nepřátele) a není vyloučen z Boží milosti. A toto je i symbolika kříže Kristova - znamení spásy hříšníka, poslední naděje pro člověka uštvaného protivenstvím nebo vlastním hříchem.
Nechal to tam vytesat majitel hradu, který ho držel jen krátce (1458-59), Bedřich ze Strážnice. A bylo to jeho nejhlubší vyznání, jím si Potštejn označil jako svoje poslední útočiště, kde chtěl po všech životních prohrách v klidu dožít.
Kdo to byl? lechtic a husitský kněz a hejtman, významný teolog, který se podílel na programu táborské strany a jejím reformačním radikalismu. Zastával řadu významných funkcí, po Lipanech a kompaktátech hájil táborské zásady proti kompromisům uzavřeným s koncilem a pak nezávislost táborské církve (což nějakou dobu úspěšně hájil i při jednání se Zikmundem). Jeho politická činnost byla velice pestrá, to zde nelze vypisovat. Když se Jiří Poděbradský rozhodl husitskou církev definitivně sjednotit pod Rokycanovým programem (se kterým Bedřich nesouhlasil a který považoval za zradu poznané husitské pravdy), upadl Bedřich i u něho do nemilosti. Protože Bedřich tou dobou držel strategicky významný Kolín, přinutil ho (už zesláblého a zlomeného) Jiří vyměnit Kolín za Potštejn, který mu sám nabídl. Tam Bedřich brzy umřel.
Proč mi to připadá tak zajímavé: jednak pro tu souvislost s Jiráskem a krásnou symboliku onoho nápisu. A především: Bedřich ze Strážnice byl velkým oblíbencem mého vzácného učitele, církevního historika prof. A. Molnára. Věnoval mu přednáškový cyklus i část knihy. Bedřich byl vynikající hloubkovou sondou do husitské doby. Osobnost s jasnými názory, husitským křesťanským patosem, přitom ale ve všem poplatný své době, i dost másla na hlavě měl. Prostě živá, plastická figura.
Mimochodem, ukazuje se ještě na Potštejně ten kámen? Když jsem tam naposled byl před mnoha lety, tak jsem ho nehledal.
Zdravím Tě, Netopejre, a smekám před Tvými znalostmi. Pokusím se odpovědět na dvě otázky:
1. ta mapka je oficiální, je vystavena v podhradí. Myslím si, že je schématická pro lepší porozumnění, ovšem netroufám si posoudit její věcnou správnost
2. jeden nápis je na druhé straně budovy na třetí fotografii, dle průvodkyně inspiroval Jana Chammaré k hledání pokladu, ale zřejmě to je poznámka některého z dávných zedníků při opravě hradu (sám jsem jej nezkoumal, uvádím výklad při prohlídce).
Určitě nejlepší pohled na hrad by byl z výšky, ale osobně ještě pevně stojím na zemi. A mimochodem, zřejmě si budu muset znovu prostudovat české dějiny. :-) Bob
Tak s tou mapkou to je teda gól! Vždyť ten zakreslenej Potštejn je někde ve Slezsku, východně od dnešní Ostravy! A mapka se vztahuje k 10. století, kdežto Potštejn vznikl o 300 let později. To jim teda ujelo… :-))
Jo, a ten kámen by skutečně mohl být on - někdy v 16. století něl být při rekonstrukci hradu za Pernštejnů vyjmutý a použitý jako nárožní kámen na budově.
Jo - a samozřejmě :-) - díky za hezký fotky a připomenutí krásnýho místa. Rád kvituju, že se tam opravuje a provádí. Když jsem tam pobýval, byla to rozpadající se ruina.
Odmyslet si některé části některých snímků, nevypadá hrad ani jako zřícenina : )
A na tvoje doporučení a inspiraci, Bobe, navštívil jsem zříceninu Cimburku ale jelikož nebylo optimální nebe a světlo, ze snímků nebylo nic na co by se dalo koukat.
Důležité je se podívat na vlastní oči. Světlo nám, náhodným poutníkům, občas nepřeje. :-) Bob
Moc tě Bobe obdivuju, i mým koníčkem je historie a jelikož bydlím ve Vamberku (téměř sousedním městě) , jsem rád, že jsem se o blízském hradě mnoho zajímavého dozvěděl. Moc děkuju a jen tak dál. Lukáš