Bližší informace o kobylkách a sarančatech jsou zde.
   Potřeboval jsem najít v archivu staré snímky, které se týkají polyvinylchloridu, čili igelitových tašek, PVC obalů a dalších. Před několika lety jsem sledoval pomocí fotoaparátu osud igelitu, který se zachytil na větvích stromu před naším domem. Fotografoval jsem ho zachyceného a opuštěného (naštěstí) v zimě, v létě, další rok v různé roční období a vše dobře dopadlo. Zmizel. Asi k sousedům. Ale je nesmrtelný a teď se možná prohání na prériích v severní Americe. V hloubi duše mu trochu závidím. Je nezničitelný, vydrží mráz, teplo, veškerou nepřízeň. Jen žár ho změní.
  Při hledání snímků jsem narazil na fotografii kobylky.
  12. října roku 2006 (bylo to ve čvrtek odpoledne) jsem se řítil autem na jednání do Prahy. Míjel jsem masiv Kralického Sněžníku, svítilo slunce a já si udělal krátkou pauzu. Všude byl slyšet hmyz, cvrčci, kobylky, včely a mušky. I vyrazil jsem v obleku, kravatě, naleštěných botách na polní odbočku.
  A v tom jsem ji uviděl. Kobylku na cestě. Nikterak se nebála a zvědavě pozorovala, kdo se k ní blíží. Moje sako i kravata odletěly do příkopu, při fotografování by svršky jen zavazely. Lehl jsem si na břicho a pomalu se plazil. Kobylka byla zvědavá stejně jako já a dlouho se na mě dívala. Možná znala můj příběh o Kámasútře.
  Fotografováno aparátem Olympus SP 500 UZ a makropředsádkou Olympus.

Horní Hedeč, 12.10.2006 :-) Bob

   Hadinec obecný patří mezi dvou až víceleté byliny z čeledi brutnákovitých (Boraginaceae). Dosahuje výšky až 1 metru, kvete od června do září. Pomerně často jej můžeme najít na sušších a teplejších místech kolem vod, na ozářených stráních, náspech železnic i jinde. Jeho květy jsou modré, později mohou zesvětlat až k bílé barvě. Tato změna je dána postupně se snižující kyselostí proudících výživných tekutin v rostlině. Na trubkovitých květech jsou nápadné vyčnívající tyčinky, které zřejmě Linnému při popisu květiny připomínaly hadí hlavu s vyčnívajícím jazykem (echion = had).

   Dříve se přikládala nať rostliny na nejrůznější poranění kůže, hadí uštknutí, užívala i ve formě čaje. Dokonce i dnes je možno nálezt na internetu zmínky o používání čaje z kvetoucí natě při průjmech. Je údajně lepší než Endiaron.

21.6.2008, NPP Váté písky - lokalizace na mapě, fotografie lokality :-) Bob 

   Tuto diviznu z čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae) můžeme u nás najít především v teplejších oblastech na travnatých, sklanatých, ale i písčitých stanovištích. Patří mezi víceleté byliny s nafialovělými, vyjímečně bílými květy. Listy vytváří přízemní růžici, dosahuje výšky až jednoho metru.
   U nás postupně ubývá, podle vyhlášek patří mezi ohrožené druhy. Tady vás, milí čtenáři, odkazuji na Biolib, kde se můžete podívat na ohrožené druhy naší přírody. Doporučuji se podívat i na fotografie, třeba některý z ohrožených druhů naší flory a fauny uvidíte i u vás.

   Pokud si zadáte ve vyhledávači na mém blogu (vpravo nahoře) Váté písky, zjistíte, jaké další zajímavosti jsem na tomto místě našel. A zdaleka to není vše.

   NPP Váté písky - mapa a fotografie lokality, 21.6.2008 :-) Bob

   Na mé cestě na severozápad jsem dostal do Brém. Města s obrazy Lucase Cranacha staršího, ale také známými brémskými muzikanty. Jako obvykle mi počasí nepřálo, bylo zataženo, občas na mě padly sněhové vločky.
   Nic z toho mi nezabránilo ve vzpomínce na bratry Grimmovy, kteří napsali krásné pohádky. Třeba tu, která inspirovala vznik tohoto sousoší. Sevřel jsem nohu oslíka, protože pak se do Brém musím vrátit. A tady je pohádka bratří Grimmů.

Celý článek »

   Tak jako tento pták i já putoval sněhovou vánicí na sever. Jenom jsem se víc usmíval. Žádná makrofotografie, brouci, pavouci nebo motýli. Chtěl jsem vidět, jak vypadá Labe na svém ústí, jestli dohlédnu na opačný břeh a jak velké lodě plují v Hamburgu.
   Navštívil jsem mimo jiné pěkné hansovní město Stade.

Celý článek »