Na mé cestě na severozápad jsem dostal do Brém. Města s obrazy Lucase Cranacha staršího, ale také známými brémskými muzikanty. Jako obvykle mi počasí nepřálo, bylo zataženo, občas na mě padly sněhové vločky.
   Nic z toho mi nezabránilo ve vzpomínce na bratry Grimmovy, kteří napsali krásné pohádky. Třeba tu, která inspirovala vznik tohoto sousoší. Sevřel jsem nohu oslíka, protože pak se do Brém musím vrátit. A tady je pohádka bratří Grimmů.

   Historická část Brém mě zklamala. Jedná se o památku UNESCO, ale fasády by potřebovaly opravit. Při jejich prohlížení jsem přimhouřil oči a zdálo se mi, že jsem v  zanedbaných uličkách Olomouce. Stejná špína z městského pouličního provozu a zanedbanost. Ale možná se mýlím.

   Na horní a spodní fotografii je brémská radnice.  Vnější výzdoba a reliéfy jsou jedinečné.

   A socha Rolanda. Kam ji zařadit? Je z 15. století, co ale vyjadřuje? Mytologii?

      Zatím nevím.

   Jedna z uliček, která vede do vnitřního hansovního města, skrývá museum občana Roselinia. A v něm jsou originály renesančního malíře a grafika Lucase Cranacha. Na snímku je autoportrét.

   Hned u vchodu jsem musel odevzdat fotoaparát, batoh a mobil. Obrazy a vnitřní výzdoba muzea jsou nádherné, bez možnosti zachycení vlastních snímků. Dole je fotografie vchodu do muzea.

   Chytil jsem pohádkové zvířátko za nohu a těším se zpátky do Brém.
   Související články: Cesta na severozápad - Hamburg a dál.

Brémy, 21.2.2009 :-) Bob