Tuto pěknou ploštici z čeledi kněžicovitých (Pentatomidae) jsem objevil koncem května v podhůří Jeseníků poblíž potoka. Bližší informace na internetu ani v literatuře mi nejsou dostupné, podívejme se tedy všeobecně na vývoj suchozemských ploštic.
Páří se vícekrát denně, vajíčka jsou ve snůšce (může mít tvar řetízku, klubíčka) přilepovány na podklad například listu, do země nebo na rostliny. Jednotlivá nymfální stádia, kterých je celkem pět, se postupně více podobají dospělému jedinci. Rychlost vývoje je ovlivněna především teplotou, vlhkostí, stavem výživy. Důležitým znakem, který odlišuje imága od nymf, je zřetelné oddělení štítku od polokrovek. 

Zábřeh na Moravě, 20.5.2007 :-) Bob

Kněžice trávozelená je blízce příbuzná kněžici zelené, odlišení je obtížné. Můžeme použít například délku druhého článku tykadla, které je stejně dlouhé jako třetí.
Tato kněžice žije především v horských oblastech ve stromovém, křovinném i bylinném patru, přezimuje ve stádiu imaga.
Na fotografii je zobrazena dospívající larva.

Rychlebské hory - Borůvková hora, 11.8.2007 :-) Bob

Kněžice rudonohá patří mezi naše častější druhy, které můžeme najít od nížin až po horské oblasti. Vyskytuje se po celém území naší bývalé republiky, fotil jsem je v Jeseníkách stejně jako v Malých Karpatech.
Je 13 - 16 mm dlouhá, můžeme ji najít především na keřích a listnatých stromech, například javorech, lípách a olších, ale i vysoko v korunovém patru jiných listnáčů. Tělo je hustě tečkované, mezery mezi tečkami jsou vrásčité. Živí se sáním na listech i květech, nepohrdne však ani mrtvým hmyzem.
Larvy přezimují v prasklinách kůry stromů, dospělé jedince můžeme najít od května. Platí pravidlo, že čím je jedinec starší, tím má tmavší zbarvení.

Jeseníky, léto 2007 :-) Bob

Je veliká do 14 mm, žije především v bylinném patru v sušších oblastech. Patří mezi kněžice, které se živí sáním rostlinné potravy. Je tedy bylinosavá (fytosugní), její bodec směřuje v klidu dozadu (to je typické pro všechny ploštice živící se rostlinnou potravou) a může se vychýlit kolmo dolů. Nejvice jsem jich viděl v jižních oblastech, například v NPP Váté písky, na Záhlinických rybnících a v okolí Čachtického hradu.
Celý článek »

Tato ploštice dosahuje délky kolem 12 mm, vyskytuje se v nížinách i pahorkatinách. Dává přednost suchým a prosluněným lokalitám, kde se vyskytuje její hlavní živná rostlina tolita lékařská. Přezimuje ve stádiu imaga.

Čachtice - Slovensko, 2.6.2007 :-) Bob