Na horní fotografii je se vší pravděpodobností kněžice zelená (Palomena viridissima). Při mém toulání mě nezajímala přesná taxonomie, ale spíše stavba těla ploštice a její bodec (rostrum). Je to přeměněné ústní ústrojí, které se skládá ze dvou pysků (horního a dolního), mezi kterými jesou dlouhé štěty (přeměněná kusadla). Dohromady vytváří dlouhý bodec. U loupeživých druhů slouží k nabodnutí kořisti a jeho usmrcení jedovatou slinou. Jiné druhy se živí šťávou, bodcem napichují rostlinná pletiva.
Před lety jsem procházel bylinným porostem na Velké Fatře a ucítil jsem silné bodnutí. Bolelo ještě druhý den. Dodnes podezírám některou z ploštic, ale  odpustil jsem jí.
Na spodní fotografii je hlava vroubenky smrduté (Coreus marginatus). Je vidět, že v klidu je bodec otočen směrem dozadu a přiložen ke spodní části těla.

Jeseník - lázně, 7.5.2007 :-) Bob