Vracím se k článkům o mučení, odkaz na předchozí je na konci této částečné kompilace.
Kat bylo nečestné povolání, lidé se mu vyhýbali. Zacházel s mučícími nástroji, dotýkal se odsouzenců, mrtvých těl, šibenice i pranýře, přicházel do styku s krví, mučil a popravoval za peníze. Z těchto důvodů sklízel opovržení. Často vykonával i práci rasa, odstraňoval mršiny nebo čistil stolky a záchody. Jeho dotyk či blízkost mohly přinést kromě ztráty cti i neštěstí. Žil mimo společnost, sňatky uzavírali členové katovských rodin obvykle jen mezi sebou, jejich děti neměly zpravidla možnost se vyučit jinému řemeslu.
Celý článek »
Před nedávnem jsem prokutával západní okraj Jizerských hor a při cestě domů jsem se zastavil na rozhraní Jizerek a Krkonoš, abych se podíval na Mumlavský vodopád u Harrachova.
Všeobecně Krkonoše jsou našim nejpříhodnějším pohořím ke tvorbě vodopádů. Jednak při tektonické činnosti se vytvořily poměrně příkré svahy a posléze byla oblast pokryta ledovcem s následnou tvorbou karů a ledovcových údolí.
Mumlavský vodopád se valí do hloubky osmi metrů, jeho šířka je kolem 15 metrů. Při jeho úpatí vymílá voda se strženými kamínky v žulovém podkladu miskovité prohlubně, které se nazývají “Čertova oka”. Snad jsou trochu vidět na spodním snímku.
Tento vodopád je v Krkonoších asi nejznámější, dobře dostupný pro všechny věkové kategorie. Z dalších, mnohem vyšších vodopádů v těchto horách je možno vyjmenovat Pančavský vodopád, Horní úpský vodopád nebo také Malý labský vodopád. Všechny stojí za shlédnutí.
Mumlavský vodopád - Krkonoše, 25.4.2011 :-) Bob
Během mých toulek po Česku jsem navštívil i tento pěkný hrad Sloup v Čechách ve stejnojmenné vesničce. Na horním snímku je pěkně vidět umístění komplexu jeskyněk a budov na horní ploše pískovcové skály, v pozadí je městečko Nový Bor. Skála dosahuje výšky kolem 33 metrů, její délka na vrcholu je 100 metrů a šířka kolem 60 metrů.
Zřejmě v polovině 14. století byl na vrcholu skály vybudován strážní hrad ( i když některé prameny uvádí, že stál vedle této skály a byl s ní spojen mostem). Hrad byl 2x dobyt a to v roce 1446 královskými vojsky z Lužice kvůli místnímu loupeživému rytíři a podruhé švédskými vojsky v roce 1639, kdy byl hrad zničen.
Celý článek »
K pochopení problematiky prostudujte předchozí články o tortuře.
Průvod k šibenici začínal za zvuku zvonů od radnice či vězení časně ráno nebo po slavnostním veřejném vyhlášení rozsudku. Účastnili se ho odsouzenec se spoutanýma rukama (pokud nebyli po ruce pacholci), soudce, který vedl průvod, dále rychtář, písař, bubeníci a ostatní lidé. Později jej doprovázeli i slavnostně oblečení představitelé cechů a jádro průvodu rámovala stráž. Trasa průvodu mohla být zajištěna vojáky, v 18. století dosahoval jejich počet i několik set. Starali se především o klidný průběh průvodu, bezpečnost kata a rychtáře při exekuci. Samotný odsouzenec byl při průvodu doprovázen a hlídán až 50 vojáky.
V tomto období se průvodu účastnily i školní třídy, které zpívaly pohřební písně.
Odsouzenec, který měl být veřejnou ukázkou viny a trestu, se cestou modlil a žehnal přihlížejícím, při zastávce například u kostela nebo na rozcestích se kál, připomínal své provinění a litoval svých hříchů. Cestou biřic vyvolával, kdo je odsouzený, čeho se dopustil a k čemu je odsouzen.
Od přihlížejících lidí se během průvodu ozývaly nadávky a posměch, ale i vyjádření soucitu. Vše záleželo na atmosféře a chování odsouzence. Průvod směřoval k místu popraviště nejčastěji nejkratší cestou, ale mohl jít i kolem delikventova bydliště či místa činu. Odsouzenec byl cestou smýkán a někdy jej katovi pacholci štípali kleštěmi.
Celý článek »
Informace v článku jsou čerpány z naučné stezky “Šibeniční vrch” v Bečově nad Teplou, kde jsem se nedávno potuloval. Barevnou fotografii jsem vyfotil na hradě Loket.
Hrdelní tresty byly rozlišeny jak pro muže, tak pro ženy, některé byly obecné. Muži bývali v případě trestů smrti odsuzováni nejčastěji k oběšení, stětí či lámání kolem, ženy pak k utopení, upálení či zahrabání zaživa. Společným trestem bylo nejčastěji stětí. Tresty se řídily především druhem spáchaného zločinu. Podle toho byly kombinovány i různé druhy trestů.
Nejvíce poprav bylo uskutečněno v druhé polovině 16. století. Od 17. století docházelo ke snižování počtu poprav, v 18. století byly popravy již trestem vyjímečnějším. Důvodem byl pokles kriminality a větší uplatňování milosti.
Celý článek »
