Jsa puzen pocitem zodpovědnosti, píši v hlubokém večeru tento článek. Jiřímu Benešovi z Entomologického ústavu AV ČR dlužím výsledky mého loňského a letošního mapování motýlů z Osoblažska. Motýli jsou zapsáni, část jsem vyfotil a odeslal, ale cítil jsem závazek.   
  Tak jsem nastartoval auto a vyrazil. Fotil jsem na loukách i pahorcích, navštívil smetiště i příkopy vedle cest,  palouky, odpočivadla pro zemědělskou techniku, mrknul se do zahrádek ctihodných občanů i národních výborů, až jsem dorazil na oblíbenou louku pod hradem Fulštejn. 
   Fotil jsem kolem kolejnic místní uzkorozchodné  dráhy a pod paprsky slunce jsem usnul. Až chvění pražců a hvizd Stephensonova vynálezu mě probudil. Skutálel jsem se z dosahu nárazníků lokomotivy a zahlédl kněžici zelenou (Palomena viridissima), která na mě nevěřícně hleděla, stojíc na listu . A já ji využil.

Celý článek »

   Celou zimu mi vrtalo hlavou, jak zlepšit kvalitu fotografií, především v oblasti dynamického rozsahu a možnosti úprav expozice. Nakonec jsem se definitivně rozhodl fotografovat do formátu RAW. Na ten se můžeme dívat jako na surová data ze snímače, jakýsi digitální negativ, který je sám o sobě nepoužitelný a musí se zpracovat v počítači. Čili analogie tomu, co jsem dělal před mnoha lety - vyfotil jsem negativ kinofilmový nebo středoformátový (občas i větší), film vyvolal, zavřel se do tmavé komory a cestou nasvícení fotopapíru, vývojky, přerušovače, ustalovače, vyleštění fotografie dospěl ke konečnému cíli.
   Vyfotil jsem na fotoaparáty Canon EOS 30D a Panasonic DMC FZ50 zkušební snímky do RAWu a zároveň i JPG, provedl jejich úpravy a tvorbu závěrečné fotografie a výsledek jednoznačně vyzněl pro RAW. A to i přes mírnější pracnost zpracování.
   U formátu RAW se jedná v podstatě o to, že data ze senzoru se zesílí nastavením ISO, pak se zdigitalizují přes AD převodník a uloží na kartu. Vše ostatní se již provádí v počítači. Člověk si musí tedy dát především pozor na ostrost snímků (tady mám velké mezery) a nastavení citlivosti a do určité míry správnost expozice. Vše ostatní je možné napravovat v počítači.
   V současné době mám pro své dva fotoaparáty k dispozici tyto programy:
- RawShooter essentialis 2006 ver.1.2.1 build 72
- SILKYPIX Developer Studio 2.0 SE
- Digital Photo Professional ver. 2.1.1.4 Pro Canon
- Zoner Photo Studio 10
   RAW fotografie se snažím upravit do maxima v jednom z prvních tří programů, potom jej převedu do 16 bit TIFFu a v Zoneru event. dodělám poslední úpravy, ořez a konverzi na JPG.
   Abych si odřízl cestu ke zjednodušení, neukládám soubory ve fotoaparátu zároveň do JPG. Takže pro letošní rok se mi moc nechce doplňovat objektivy, nová těla či stativy a budu se snažit vytěžit maximum kvality z trénování fotografického vidění, dívat se na záběry jinak a vše korunovat následným zpracováním fotografií, znalostí programů a postprocesingu.
   A na to všechno se budu dívat jako na velkou zábavu, protože mojí hlavní náplní je i nadále cestování a dobrodružství.
   Tento článek je určitě kontroverzní, přivítám veškeré podněty, opravy mých mylných názorů i kritiku.

Jeseníky, únor a březen 2008 :-) Bob

Jsa stár (přiměřeně), měl bych napsat nějakou filosofickou úvahu nebo stať k tomuto výročí. Či obé, jak se dříve říkalo. Nic moudrého mě ale nenapadá,  neboť jsem došel k názoru, že vlastně nic nevím.  Dva roky jsem se snažil zúročit znalosti v oblasti fotografování, přírodních věd, poslouchal jsem hmyz, rostliny, mraky na obloze, pilně vše fotografoval, občas zapisoval, občas zapomínal, co jsem to vlastně chtěl zapisovat (hlavně pohádky), přemisťoval jsem se z místa na místo nebo také jen ležel v trávě odmítaje jakýkoliv pohyb, naslouchal vážně míněným radám mých souputníků (pro vrozenou lenost zřídka dopadly na úrodnou půdu), vytrvale psal úvodníky (každý nový článek je vlastně úvodník) a korunu jsem všemu nasadil nákupem gramatiky českého jazyka.
Nedávno jsem vytahoval z police pod stropem v zoufalství nad neurčenými druhy hmyzu  knihu Zahradníka a Severy “Hmyz” a další titul mě udeřil do hlavy a spadl na zem. Byl to výtisk prózy a poezie Ivana Andrejeviče Krylova “Člověk a stín”. Sedl jsem si na zem, zahloubal se do otevřené stránky a přišel na největší moudro mých posledních let. Uvádím jej zde pro jistotu přesnou citací z Krylovovy Úvahy filosofa o módě : “Kdo však je vskutku vzdělaný, přátelé moji? Když sám Sokrates řekl, že ví, že nic neví, nebylo by pro nás lepší využít svých dědických práv na toto jeho poznání než se k němu dobírat se stejnými obtížemi jako onen zesnulý athénský mudrc? A když už nám není dáno státi se moudrými, nezbývá jiná útěcha než pokusit se aspoň moudře vypadat”.
A tak jsem si dal předsevzetí, že budu dál pokračovat ve fotoblogu, občas něco napíši, utrousím moudro nejlépe v podobě úvodníku s latinským názvem a odvoláním se na Linného a jenom vy, čtenáři tohoto článku, víte, jak to se mnou ve skutečnosti je.

Jeseník, 26.11.2007 :-) Bob

Tento teleobjektiv představuje jeden z mých starších kousků, kdy jsem fotil  na kinofimovou zrcadlovku a občas si pohrával s fotoaparátem Pentaxon six s rozměry filmového políčka 6×6 . Měl adaptér na oba druhy formátů a práce s ním byla tehdy poměrně jednoduchá. Filmy jsem používal většinou Fomapany 21 D (t.č. 100 ISO), vyjímečně dovozové Ilfordy HP 27 (t.č. ISO 400) . Žádný tehdejší průměrný stativ nebyl schopen udržet sestavu o této váze, tak jsem vlastnil solidní, těžký jasanový stativ s dvojitýma nohama, který mám dodnes. Charakteristika objektivu je následující: práce v manuálním režimu, minimální clona 5.6, ohnisková vzdálenost 500 mm, délka bez vysunutí 395 mm, váha 3.5 kg, úhel pohledu 5 st., závit zevního filtru 118 mm. Nedílnou součástí byla snímatelná sluneční clona a transportní brašna.

Celý článek »

Za pošmourného odpoledne  jsem i s makrofotografickou výbavou procházel lázeňskou kolonádou. Sedl jsem si na lavku a přemýšlel. Můžu v tomto nastávajícím čase fotit makrofotografii s mojí výbavou? Hmyz je schován, na malinké tvory ukryté pod kůrou a listím nemám výbavu, tak budu fotit něco jiného. Vrhnu se tedy na jeleny, srnce, kamzíky, daňky, muflony, ptáky a veverky, budu je stopovat na sněžnicích, číst ve stopách na sněhu, číhat ve sněhovém záhrabu a očekávat jaro. Bude to pro mě návrat do doby před 30-ti lety, kdy jsem něco podobného prováděl. 

Jeden z mých starších objektivů vidíte na fotografii. Jedná se o Practicar 5.6/500 MC Pentacon s redukčním kroužkem na digitání zrcadlovku Canon. Je umístěn na stativu Giotto professional aluminium tripod MT 9170 s kulovou hlavou Fomei, dříve jsem ale používal robustní stativ z jasanového dřeva.
K celé  výbavě se postupě dostanu i se srovnáním jednotlivých ohiskových vzdáleností a ukázkovými snímky. Tady bych chtěl jenom zdůraznit, že prodloužené ohnisko  (50, 100, 300, 500 mm se zahrnutým crop faktorem - na Canon EOS 30D je1,6) pouze mění zorný úhel, který se v plné míře zobrazí na senzoru zrcadlovky. Výborně je to vysvětlené v knize “Mistrovství práce s DSLR” autora Romana Pihana na straně 35.

Jeseník, 30.10.2007, Jeseníky