Hledání


Země návštěvníků

Studie makrofotografie

Studie makrofotografie

   Jsa puzen pocitem zodpovědnosti, píši v hlubokém večeru tento článek. Jiřímu Benešovi z Entomologického ústavu AV ČR dlužím výsledky mého loňského a letošního mapování motýlů z Osoblažska. Motýli jsou zapsáni, část jsem vyfotil a odeslal, ale cítil jsem závazek.   
  Tak jsem nastartoval auto a vyrazil. Fotil jsem na loukách i pahorcích, navštívil smetiště i příkopy vedle cest,  palouky, odpočivadla pro zemědělskou techniku, mrknul se do zahrádek ctihodných občanů i národních výborů, až jsem dorazil na oblíbenou louku pod hradem Fulštejn. 
   Fotil jsem kolem kolejnic místní uzkorozchodné  dráhy a pod paprsky slunce jsem usnul. Až chvění pražců a hvizd Stephensonova vynálezu mě probudil. Skutálel jsem se z dosahu nárazníků lokomotivy a zahlédl kněžici zelenou (Palomena viridissima), která na mě nevěřícně hleděla, stojíc na listu . A já ji využil.

Studie makrofotografie

   Nebála se a já ji začal fotit na zkoušku. Tedy jak vlastně umím zacházet s objektivem, makrobleskem, jak udržím nastavený čas, co udělá fotografie při zvětšení základního snímku, vše bez zásadních úprav.
   Použitá sestava Canon EOS 30D, objektiv Canon Macro Lens EF 100mm 1:2,8 USM, kruhový makroblesk Canon MR-14EX.
   První výsledek vidíte na horní fotografi. Špatná hloubka ostrosti při zvětšení. Bušilo mi srdce, dech se nepodařilo zatajit a hloubka ostrosti kolísala v milimetrech, ale i to je dost.

Studie makrofotografie

     Další fotografie byla shora, nejideálnější a základní na určení druhu (většinou). A jak vypadalo zvětšení ( vždy se snažím ostřit na oči - to je zásada). 

Studie makrofotografie

   Marnost nad marnost, stativ má své  přednosti, ale jak jej využít při “reportážní makrofotografii”? Nevím…

Studie makrofotografie

   Kněžice pořád nevěřícně hleděla, co to vlastně dělám. Tak jsem zatajil dech, zastavil srdce, umřel, zaostřil na oko a vyfotil znovu:

Studie makrofotografie

   A výsledek mého fotografování: i nejkratší čas je příliš dlouhý, i největší clona je příliš malá. Vše se ztratí v běžné rodinné fotografii z dovolené, při makrofotografii přírody je vše jinak. Ta chce znalosti nejen  z určování “co to vlastně je”, ale i z toho ”jak tyto tvorečky přiblížit” nám, homo sapiens.  Jsou zranitelní, ale bez nich není možná ani naše existence .
Plynoucí ponaučení:
1. vždy volte největší clonu a nejkratší čas ( studujte články ing. Romana Pihana)
2.”dopravu světla za objektem” i celkově makrofotografii přírody nejlépe umí Pavel Krásenský
3. dívejte se na všechny motýly, které uvidíte na Osoblažsku, a dejte o nich informaci.
4. když najdete spícího tuláka v  přírodě u úzkorozchodné dráhy či jinde s fotoaparátem u ruky, můžu to být já. 

Louka pod hradem Fulštejn, květen 2008 :-) Bob

 

 

 

Přečtěte si také

RSS

Zatím žádné komentáře.

Komentář ( zmenši pole | zvětši pole )

Povolené tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>