Další fotografie a články o rostlinách jsou zde.
Patří mezi naše bežné keříkovité květiny rostoucí od nížiny až po horské pásmo:
Na prostředí není náročný, rosté na suchých io rašeliništních místech, kvete července do září.
V lidovém léčitelství se používal jako přísada do čajů pro příznivý vliv na onemocnění ledvin.
PR Přemyslovské sedlo, 5.9.2013 :-) Bob
Další fotografie a články o květinách jsou zde.
V minulém článku jsem se toulal na březích Baltského moře, protentokrát jsem zamířil o něco jižněji.
Lír přímořský je méně častou květinou přímořských písečných dun ve Středozemí, patří do čeledi amarylkovitých stejně jako například naše sněženka nebo bledule.
Je to trvalka s podzemní cibulí, kvete od června do září v dunách u mořského pobřeží.
Květy jsou bílé o průměru 3-15 cm, někdy se celé rostlině říká ”mořská lilie.” V Rusku je chráněná a zařazená do Červené knihy.
Při psaní článku jsem si s nostalgií připomněl místo na severu Sardinie, kde jsem ji fotil.
Sardinie, 10.9.2012 :-) Bob
Další fotografie květin a odkazy na články jsou zde.
Tak tyhle bobule bych fakt nechtěl jíst místo borůvek.
Tato vytrvalá rostlina je vysoká kolem 40 cm, kvete v květnu až červnu. Patří mezi euroasijské druhy, u nás se vyskytuje roztroušeně po celém území kromě teplých oblastí.
Plodem je vícesemenná bobule velikosti asi 1 cm.
Všechny části rostliny jsou jedovaté, nejvíce plod a kořen. Obsahují glykozidy paridin a paristyfnin. Otrava se projevuje především zažívacími potížemi, průjmem, zvracením, celkovou malátností. Před větším počtěm smrtelných otrav u dětí brání především jejich horší vstřebatelnost ze zažívacího traktu.
V první pomoci se využívá výplach žaludku, živočišné uhlí a všeobecně symptomatická terapie.
PR Přemyslovské sedlo, 3.7.2013 :-) Bob
Další fotografie a články o květinách jsou zde.
Tak jsem přemýšlel, jak si na tom vlastně stojím s fotografováním. Trochu jinak než dřív, musím podotknout. Jestliže ještě před rokem jsem si vybral oblast (hory, moře, nížiny), kam chci jet a tam jsem fotil, letos jsem vše postavil na hlavu. Vyberu si objekt (nějakého brouka, květinu, obojživelníka …), kterého chci vidět, podívám se na výskyt na Biolibu a tam jedu. Tak tomu například bylo s fotografiemi této kyčelnice, střevíčníka pantoflíčka, salamandra, rosnatky okrouhlolisté apod. Obě varianty mě uspokojují jak v oblasti cestování, tak fotografování a prožívání různých dobrodružství, takže zažívám pocity radosti a štěstí. A to je zřejmě to nejdůležitější.
Kýchavice patří mezi chráněné liliovité květiny. U nás se vyskytuje ve dvou poddruzích: na fotografiích je kýchavice bílá subsp. Lobelova, která je častejší, vzácnější je kýchavice bílá subsp. pravá a nejvzácnější je kýchavice černá.
Patří mezi trvalé byliny, dosahuje výšky 50-150 cm s nezaměnitelnými a charakteristickými listy. Květy jsou oboupohlavní v hroznech nebo latách. Můžeme ji sporadicky nalézt v horských oblastech na vlhčích půdách, kvete v červenci až září.
Celá rostlina je prudce jedovatá, jak píši v další části článku.
Další fotografie a odkazy na články o rostlinách najdete zde.
Tak z těchto fotografií mám fakt radost. Již několik let cíleně pasu po rosnatce okrouhlolisté, dokonce před 14 dny jsem jsem ji vyhlásil prioritním cílem mých toulek. Navštívil jsem několik lokalit blízkých i vzdálených mému bydlišti a dnes se na mě konečně usmálo štěstí.
Drobná masožravá, přísně chráněná rostlinka patří do čeledi rosnatkovitých. U nás se vyskytuje již sporadicky, především na rašeliništních půdách, ale i na vlhkých píscích a v blízkosti kaolinových lomů. Stopkaté lístky rostou v růžici, na svých okrajích mají načervenalé chloupky (tentakuly), které vylučují lepkavý výměšek určený k zachycení a trávení hmyzu.
Kvete od června do srpna , drobné bílé květy jsou na delších stopkách.
Jak jsem se již zmínil, je přísně chráněná, dříve se používala v lidovém léčitelství, údajně dokázala i značně prodloužit lidský život (hmyzí tedy zaručeně zkracuje).
Vidnavsko, 20.6.2013 :-) Bob