Další články z mých cest jsou tady a zde.
   Jako gymnaziální mladík jsem několikrát četl knihu Wolfganga Otta “Žraloci a malé ryby“, která mě okouzlovala svým pohledem na německé válečné námořnictvo a popisem života námořníků (k brutalitě tohoto života se raději nebudu vyjadřovat). No a o mnoho let později jsem si splnil svůj sen a podíval se do nitra ponorky. Bylo to během mých toulek ve fríské oblasti za Hamburgem a zvědavost byla stejná jako před lety.

   Něco k historii této ponorky typu XXI. :

ponorky tohoto typu se vyráběly koncem druhé světové války, patřily k tehdejší špičce ponorkového loďstva. Délka trupu byla 76.7 m, rychlost během ponoření 17,2 uzlu, při plavbě na hladině 15,6 uzlu. Posádku tvořilo 57-60 námořníků, disponovala 6-ti torpédomety.

   Průlezy v lodi jsou dosti malé, pro suchozemce za každým z nich čeká množství přístrojového vybavení neznámého určení a typu.

   Letmý pohled do kuchyně sloužící k přípravě jídla pro celou posádku mě utvrdil v názoru, že pro singl život skromného jedince, jehož vrcholem kulinářského umění je míchané vajíčko s čajem z pytlíku, je naprosto dostačující byt 1+kk.

   Ponorka Wilhelm Bauer měla za války označení U-2540. Byla potopena během jarního náletu spojenců v roce 1945 na Flensburg a na souš vyzdvižena v roce 1957. Takže vybavení a vnitřek, který vidíte, pochází až z období celkové renovace.

   V průběhu renovace byla mimo jiné vybavena novým můstkem, velitelskou věží, vnitřním vybavením a pojmenována Wilhelm Bauer.

   Po zpětném zařazení do stavu německého válečného námořnictva sloužila k výcviku a zkušebním plavbám. V roce 1983 byla vyřazena a změněna na museum.

   Další fotografie jsem pro doplnění informací stáhl z internetu, majitelů práv jsem se nedopátral.
   Na první fotografii je celkový pohled na ponorkové museum.

   Následuje plavba ponorky typu XXI na moři. Všimněte si změny velitelské věže před a po renovaci.

   Na internetu jsem narazil i na modelářství. Sám jsem si občas stavěl letadélka a tady je výše popsaná ponorka.

   Návštěva tohoto musea je pro nás, suchozemce, atraktivní. A pokud budete mít možnost a chuť, určitě si před návštěvou tohoto exponátu přečtěte knihu Žraloci a malé ryby.
   Pokud budete vnímaví a s představivostí, tak prohlídka ponorky dostane úplně jiný emoční náboj.

Bremerhaven, Německo, 20.4.2010 :-) Bob