Tento pavouk patří do čeledi lovčíkovitých (Pisauridae). Samice nosí kokon s mláďaty neustále s sebou, drží jej chelicerami. V současné době můžeme lovčíky často nalézt na listech kopřiv. Tady je důležité si uvědomit, že všichni pavouci se živí hmyzem, nepoškozují žádné rostliny.
Orlová-Lutyně, jaro 2020 :-) Bob
Bližší informace o pavoukovcích jsou zde.
Čekání na jaro si krátím prohlížením starých archivů a zastrčených snímků. Občas kradmo nakouknu z okna a pozoruji, jak pomalu odtává sníh.
Loni v květnu jsem při jedné výpravě pozoroval pavouky a fotil jejich portréty.
Na horním snímku jsou dobře vidět chelicery lovčíka hajního (Pisaura mirabilis), na spodní fotografii na mě zase zvědavě pokukovala skákavka obecná (Evarcha falcata). Kdo ví, jestli je na stejném místě uvidím i letos.
Jeseníky - Pomezí, 25.5.2008 :-) Bob
Je to jeden z našich četných pavouků, můžeme jej najít především na místech s vyšší bylinnou vegetaci, okrajích lesů a sušších loukách. Tolik uvádí literatura, ovšem má pozorování ze Slovenska nevylučují ani vlhká místa, například okraje malých vesnických rybníků, kaluží, bahna. Dosahuje délky 10-15 mm, rád sedá na sluncem osvětlených listech, odkud při vyrušení bleskurychle zmizí. Neloví do sítí, ale kořist lapne předníma nohama. Po páření, většinou koncem června, samice vyrobí světle zbarvený kokon, který nosí v chelicerách několik týdnů. Těsně před vylíhnutím mláďat kokon umístí do upletené čepicovité pavučiny, kde se mladí vylíhnou a po prvním svlékání rozběhnou.
Tady je fotografie kokonu:
A dále čepicovité pavučiny:
Je to trochu opakování, protože tyto informace již z části na blogu mám. Článek jsem napsal mimo jiné proto, že i v zimě můžeme pořídit fotografie pavouků i jiného hmyzu. Všimněte si na konci článku data pořízení prvního a posledního snímku. Prakticky přesně před rokem v zimě. Zbylé dva jsou starší a z léta.
Jeseník, 10.2.2008 :-) Bob
“To je ale divný název článku. Nemůžeš si vymyslet nějaký lepší?”
” Nemůžu,” odpověděl jsem svému vnitřnímu hlasu. “Já jsem si ho totiž nevymyslel, on mě napadl.”
“No jo, ale žadný vyhledávač na internetu ho nenajde a obsah zůstane navždy ztracen. Kdo by taky hledal cupitání.”
“Nikdy nevíš, doba se mění,” ukončil jsem rázně diskuzi.
A jak to tedy bylo? Ležel jsem pod lípou a přemýšlel, co udělám s blížícím se sněhem, který ohlašovali meteorologové. A v tom jsem zaslechl cupitání. Ba co jenom cupitání - taky ohromné mlaskání a říhání. Sklonil jsem se blíž a odhalil některé původce těchto zvuků.
Na horní fotografii je ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), která se zrovna ládovala plodem lípy. Občas si smlsne i na hmyzu, ale tady jsou jasně vidět její vegetariánské sklony.
Zdánlivě by zima mohla znamenat přestávku ve fotografování pavouků, ale není to pravda. Spící, ale i aktivní pavouky můžeme pod sněhem najít i v tomto ročním období. Ukrývají se především pod spadaným listím, kameny, dřevem i kůrou stromů. Jak vlastně vypadá život našich pavouků? Trvá zpravidla jeden rok, mladí pavoučci se líhnou na jaře, během několika měsíců dospějí a na podzim, po nakladení vajíček pro novou generaci, zahynou. Ale netýká se to všech druhů. Lovčík hajní (Pisaura mirabilis) na horním snímku z 13.1., kterého jsem našel pod spadaným listím, přezimuje polodospělý a dospívá v květnu. Pokoutník tmavý (Tegenaria atrica) na spodním snímku, fotografovaný pod odvaleným kamenem koncem zimy 2007 patří dokonce mezi dlouhožijící druhy (může se dožít až čtyř let).
Na blogu mám i další pavouky, jejichž snímky pochází ze zimního období. Jsou to například cedivka podkorní (Amaurobius fenestralis), segestra šestioká (Segestria senoculata), cedivka domovní (Amaurobius ferox), slíďák (sp. Pardosa), v obzvlášť teplé zimě jsem dokonce v lednu fotil lovící metu podzimní.
Takže fotografové, kteří se zajímají o naše pavouky, mohou s poklidem vyrazit i za třeskutých mrazů s fotoaparátem odvalovat kameny, prokutávat listí, nadzvedávat povalené kmeny stromů a být připraveni na zajímavé snímky.
Článek věnuji malé Anetce, která, ač ještě chodí do školky, se zajímá o snímky malých potvůrek, prohlíží si se mnou fotografie v časopise National Geographic a společně jíme gumové bonbóny.
Jeseník, 27.1.2008 :-) Bob