Je to jeden z našich četných pavouků, můžeme jej najít především na místech s vyšší bylinnou vegetaci, okrajích lesů a sušších loukách. Tolik uvádí literatura, ovšem má pozorování ze Slovenska nevylučují ani vlhká místa, například okraje malých vesnických rybníků, kaluží, bahna. Dosahuje délky 10-15 mm, rád sedá na sluncem osvětlených listech, odkud při vyrušení bleskurychle zmizí. Neloví do sítí, ale kořist lapne předníma nohama.  Po páření, většinou koncem června, samice vyrobí světle zbarvený kokon, který nosí v chelicerách několik týdnů. Těsně před vylíhnutím mláďat kokon umístí do upletené čepicovité pavučiny, kde se mladí vylíhnou a po prvním svlékání rozběhnou.
    Tady je fotografie kokonu:

   A dále čepicovité pavučiny:

   Je to trochu opakování, protože tyto informace již z části na blogu mám.  Článek jsem napsal mimo jiné proto, že i v zimě můžeme pořídit fotografie pavouků i jiného hmyzu. Všimněte si na konci článku data pořízení prvního a posledního snímku. Prakticky přesně před rokem v zimě. Zbylé dva jsou starší a z léta.

Jeseník, 10.2.2008 :-) Bob