Při popisu mauricijských pláží budu vycházet pouze z mých zkušeností, určitě jiní návštěvníci se budou v názorech mírně lišit.
    Všeobecně se mi zdají pouze jako úzký pruh písku u moře, za kterým následuje tráva a kokosové palmy. Na mnohých jsou místy korály a při vstupu do moře řasy (ale ne všude). Takový typický pohled na břeh moře je na prvním snímku. Je z vesničky Pereybere na severu Mauritia (tam jsem bydleli), v pozadí je ostrov Coin de Mire, který se prudce svažuje do oceánu. Na fotografii je vidět v pozadí příbojová vlna, která vzniká na korálových útesech a za ním je moře klidné jak hladina rybníku s malou hloubkou.

   Na této pláži, v místech, kde nebyly řasy, jsme se nejraději koupali. Voda byla fantasticky teplá a čistá. Krásně je vidět rozhraní trávníku, písku a moře. Ovšem již trávník byl privátním pozemkem se zákazem vstupu, ale nic se nesmí brát doslova. Vlevo vidíte moji kamarádku a naše věci na trávníku.
   Na dalším snímku je opět pohled na ostrov Coin de Mire fotografovaný o kousek dál směrem k hotelu.

   Všechny tyto malé plážičky vynikaly svojí čistotou, protože u každé vily ( i když nebyla zrovna obývaná) byl najatý domorodec, který se staral o čistotu trávníku a přilehlého písku každý den ( i za nepřítomnosti majitele). Museli jsme si ale dávat pozor na místo k ležení. Nesmělo být pod kokosovými palmami, protože každým rokem jsou zaznamenány úmrtí nepozorných turistů, kterým zralý plod spadne na hlavy.
   Trochu jiná byla situace na veřejných plážích.

   Písku bylo o trochu víc, ale všude jsem viděl nepořádek a především prázdné plastové lahve od Coca-Coly, Sprite, Fanty a jiných. Je to vklad západní civilizace. A také lidí v moři bylo trochu více.
    Na horním snímku je veřejná pláž na východním Mauriciu zhruba z oblasti Roches Noires, na spodním snímku je veřejná pláž ve středisku Pereybere na severu.

   Fantastické pohledy skýtalo pobřeží na východním Mauriciu s výhledem na hory v centrální planině.

   Pokud tedy vše shrnu: moře je na většině míst fantastické, ale ne všude. Pokud bych měl jet na Mauritius znovu, chtěl bych hotel hned u moře se soukromou pláží a dával bych si pozor na kokosové palmy. A na závěr: taxíka bych si objednával pouze přes hotelovou recepci, ne volně u cest, a vždy bych si dojednal přesně stanovenou cenu (v dalších článcích uvidíte proč).
   Na posledním snímku je západ slunce v Grand Baie, jak jej zachytil můj foťák. Hraje do modra jako známka Modrý Mauritius.

Příbuzné články:
Ostrov Mauritius I. - úvod
Ostrov Mauritius II. - něco o něm a hotel Anoushka
Ostrov Mauritius IV. - hlavní město Port Luis
Ostrov Mauritius V. - fauna

Ostrov Mauritius v souostroví Maskarény, březen 2010 :-) Bob