Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Klíště obecné (Ixodes ricinus) a nemoci přenášené klíšťaty

Ixodes ricinus (klíště obecné)

   Klíště obecné je roztoč patřící do pavoukovců. Dosahuje délky kolem 5 mm, po nasátí krve se délka zdvojnásobuje.
   U nás je rozšířený především v lesích a parcích v nížinách, může jej najít ale i v trávě na mýtinách a pasekách i v podhorských a středně vysokých oblastech.
   Jeho vývoj probíhá 2-6 let. Na jaře se z vajíčka narodí šestinohá nymfa, která se již živí krví a může být infekční. Následující rok se změní v osminohou nymfu, která na podzim dozrává. V této době kopuluje  sameček se samičkou, poté umírá. Samička přežije do dalšího jara, kdy naklade vajíčka.  
   Teď se pokusím opustit lékařskou latinu a laicky něco říct o hlavních chorobách přenosných klíšťaty. Ne každé klíště je infekční, přesto je opatrnost na místě.
   Zánět mozkových blan (virová meningoencefalitida): je způsoben jedním z virů (arbovirus). Onemocnění může mít dvoufázový průběh. První fáze se objeví za jeden až dva týdny po přisátí klíštěte a projevuje se jako normální virosa, to znamená bolesti hlavy teploty, bolesti kloubů a svalů. Po několika dnech ustoupí a člověk se cítí dobře. Asi za týden může (ale také nemusí) dojít ke zhoršení potíží, objeví se velké bolesti hlavy, světloplachost, zvracení, závratě, vysoká horečka, vzácně obrna. Někdy mohou vzniknout doživotní následky. Úmrtnost u nás je při rozvinutém onemocnění kolem 0,2-2%, hůře onemocnění snáší starší lidé.
   Lymská borreliosa: vyvolavatelem již není virus, ale bakterie, promořenost klíštat je kolem 2-22%. Je nutno ovšem poznamenat, že ani nakažené klíště nemusí být zdrojem onemocnění. Záleží na délce přisátí, imunologické obranné schopnosti člověka a dalších faktorech. Inkubační doba na rozdíl od zánětu blan může být od několika dní po několik let. Prvním projevem bývá stěhující se kožní zánět v podobě zarudnutí s bledým středem, dalším stádiem jsou postižení svalů, srdce, očí a jiných orgánů. Pro třetí stádium je typické chronické postižení kloubů, nervů a atrofické změny kůže.
   Dalšími, již vzácnými chorobami z přenosu klíštětem, jsou anaplasmosa a tularémie (zaječí nemoc).
   Obecně k léčbě: nejlépe je odstranit klíště okamžitě po přisátí, nenechat v ráně hlavičku a místo vydesinfikovat.
    Zánět mozkových blan způsobených klíštětem se léčí pouze nespecificky, antibiotika nezabírají. To znamená: léčíme symptomy.
    U lymské borreliosy se nasazují antibiotika.
    A důležitá informace nakonec: jsa sice lékařem, v duši se zároveň cítím býti pobudou, povalečem, trampem, tulákem a fotografem, který často cestuje v místech s klíšťaty. Naočkoval jsem se vakcinou FSME-IMMUN, která vytváří aktivní obranu proti klíšťové encefalitidě a všem vám, čtenářům tohoto článku, kterým je více než 16 let, to mohu doporučit.

Sečská přehrada, 2.5.2009 :-) Bob

Přečtěte si také

RSS

Jeden komentář

je to dobrý blog,ale nenítam co chci!!!!!!!!!

 

Komentář ( zmenši pole | zvětši pole )

Povolené tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>