Přijmul jsem pozvání mých slovenských kamarádů a zamířil do Malých Karpat. Cílovým bodem byla oblast Harmónie u Modré, takže hory nad vinařskou oblastí. Přiznám se, že jsem byl velice zvědavý a těšil jsem se . Doposud jsem kolem těchto kopců pouze jezdil po dálnici do Bratislavy a částečně se jich dotkl na Čachtickém hradě.
A cesta mě nezklamala. Hned za Malackami jsem odbočil z dálnice,  přiřítil se do Perneku a začal stoupat na Pezinskou Babu. Perfektní cesta, samá zatáčka, pořád nahoru až tam, kde je nízký barometrický tlak kyslíku. A pak zase dolů, volant jsem málem ukroutil v serpentinách, barometrický tlak opět narůstal a takřka jsem litoval, když se přede mnou objevil Pezinok. Všem řidičům aut, motorek a cyklistům tuto cestu doporučuji. Ale musím se vrátit zpět k vlastním horám (i když čtenář určitě pozná, že jsem se na této horské silnici radoval jako malý kluk).

Malé Karpaty se odlišují například od Bílých tím, že jsou mnohem více zalesněné smíšeným lesem. Tato odlišnost bude dána tím, že valašský způsob hospodaření na horách znamenal vykácení lesa a vznik pastvin, sem se Valaši nedostali.
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1976, má celkovou rozlohu 65 504 hektarů. Táhne se od Dunaje severovýchodně nad Bratislavou až k Novému Mestu nad Váhom. Z hornin je zde například vápenec, břidlice a další s četnými krasovými jevy (čili jsou tady jeskyně - známé jsou Driny).

Fotografie jsou z výstupu na vrchol “Vysoká”, což je  s nadmořskou výškou 754 metrů druhý nejvyšší kopec Malých Karpat. Při tomto výstupu mě fascinovala jedna věc: nenašel jsem ani jeden papír pohozený vedle pěšiny. Neuvěřitelné.

Článek věnuji mým bratislavským kamarádům a kamarádkám, se kterými jsem dýchal společný vzduch a sdílel večerní vyprávění na těchto horách.

Malé Karpaty - Slovensko, 14.-16.9.2007 :-) Bob