O pavučině již máme více informací, například v těchto článcích: Pavučina - informace a Tvorba pavučiny. Dalším důležitým využitím těchto vláken jsou kokony. Můžeme si je představit jako malé domečky pro larvy a nymfy pavouků, ve kterých se vyvíjí. Samičky je nosí s sebou různě upevněné. Na horním snímku je samička lovčíka hajního s kokonem upevněným v chelicerách, na spodním pak snovačka pečující s kokonem připoutaným ke snovacím bradavkám.
Z vajíček, umístěných v kokonu, se zprvu líhnou larvy. Jsou nepohyblivé, mají vyvinuty pouze zárodky očí a živí se ze zásob vaječného žloutku, který je uvnitř zadečku. Žijí uvnitř kokonu a dříve, než jej mohou opustit, se z nich vyvíjí nymfy, u kterých je již vyvinuta většina orgánů. Z pevného obalu, který tvoří stěny kokonů, jim většinou pomáhá matka, která se zdržuje poblíž.
Samička lovčíka hajního (Pisaura mirabilis) si v červnu po páření udělá kokon velikosti kolem 1 cm, který je bílý nebo světle šedě zbarvený. Asi 14 dní jej nosí v chelicerách, pak jej upevní v čepicovité pavučině. Malí pavoučci, kteří svoje první svlékání prodělávají ještě v kokonu, se v další fázi vývoje shromáždí kolem něj a matka je nějakou dobu hlídá. No a nakonec se jako všechny děti po dalším svlékání rozutečou.

Kokon snovačky pečující (Theridion impressum) je upevněn na snovacích bradavkách, matka jej poté hlídá v úkrytu, který připomíná obrácené ptačí hnízdo. Po vylíhnutí malých pavoučků je matka živí vydávenou natrávenou potravou nebo kořistí, do které vpouští vlastní trávící sekret. Po nějakém čase samička umře, mláďata ji spořádají a vrhnou se za dobrodružstvím do světa.

Osoblažsko, Vidnavsko, červen 2007 :-) Bob