Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Pavučina (Arachnos) - informace

Pavučina (Arachnos), Olympus SP-500, čas 1/200 s, clona 3.70, ISO 200, ohn. vzdálenost 63.00, makropředsádka Olympus

Tuto pavučinu křižáka jsem jednoho rána v Lelekovicích vyfotil trochu jinak, než je zvykem. Většinou se fotí ráno s korálky rosy, já jsem použil maximalizovaný boční úhel a teleobjektiv. Vznikl “pohled na struny harfy” :-).

Pavučina je velice zajímavý výtvor pavouků. Základní hmotou pro vznik pavučiny je vláknitá bílkovina fibroin, která se skladuje ve snovacích žlazách. Při postupu vývodem postupně polymerizuje a získává na molekulární hmotnosti, při vypuštění ze snovacích bradavek (umístené na zadečku pavouka), již má své charakteristické vlastnosti. Je nesmírně pevné, uvádí se, že při zavěšení by muselo být dlouhé 80 kilometrů, aby se vlastní vahou přetrhlo.

Pavoučí vlákna jsou vysoce specialisovaná a mají rozdílné vlastnosti. Máme například vlákna sloužící ke stavbě sítí, vlákna jistící při přemisťování, vlákna s lepem, vlášením (produkují je kribelátní pavouci), vlákna sloužící primárně k lovu. Jejich vlastnosti jsou dány rozdílným poměrem aminokyselin s krátkými postranními řetězci. Zájemce o bližší poznání této problematiky odkazuji na odbornou literaturu.

Dál v článku vám ukáži příklady pavoučích výtvorů:

Pavučina (Arachnos), Olympus SP-500, čas 1/50 s, clona 5.00, ISO 100, ohn. vzdálenost 15.80, makropředsádka Olympus

Na horním obrázku je snad nejznámější kruhová síť křižáka obecného (Araneus diadematus), nejčastěji uváděná jako vzor pavoučích staveb. U křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi) ji doplňuje ještě svislé stabilimentum (odkazuji na příslušný článek).

Tyto sítě ale nemusí být vždy pravidelné. Asi všichni znají zdánlivě chaotické pavučiny plachetnatek (další snímek), které jsou dobře viditelné zvláště při podzimních mlhách po ránu.

Pavučina (Arachnos), Olympus SP-500, čas 1/30 s, clona 4.00, ISO 80, ohn. vzdálenost 6.30

Pavouk lepovka jižní (Scytodes thoracica) vypouští svá vlákna na kořist jako laso a tak je loví, vyskytuje se i u nás. Dalším příkladem využití pavoučích vláken je umožnění letu. Malí pavoučcci, kteří si na svých vláknech poletují vzduchem na podzim (babí léto), byli dokonce pozorováni za letu ve výšce 4000 m.n.m.

Vlákno je používáno i k tvorbě úkrytů pro pavouky u lapacích sítí. Na dalším obrázku je příklad pavouka křižáka rákosního (Larinioides cornutus) a jeho úkrytu. Pro názornost výstavby je mírně pootevřen.

Pavučina (Arachnos), Olympus SP-500, čas 1/250 s, clona 6.30, ISO 200, ohn. vzdálenost 63.00, makropředsádka Olympus

V neposlední řadě se vlákna podílí i na výstavbě kokonů. Méně známým, ale velice dekorativním příbytkem pavoučí mládeže je kokon zápředky zvonečkové (Agroeca brunnea):

Pavučina (Arachnos), Olympus UZ 720, čas 1/125 s, clona 4.00, ISO 100, ohn. vzdálenost 26.94, close-up předsádka Marumi



Jeseník, 9.11.2006 :-) Bob

Přečtěte si také

RSS

Trackbacky

14 komentářů

Velice zajímavej článek, o pavučinách jsem nic nevěděla, ty cizí slova sice asi hned zapomenu, ale fotky jsou fakt názorný… A fibroin - kolik má společnýho s fibrinem, kterej vlastně vykonává podobnou funkci? Podezřele podobnej název:-)…

 
Bob

Zřejmě budou mít odlišný způsob polymerizace, nejsem si přesně jist. :-) Bob

 
N

Prima fotky a taky prima inspirace. Úžasná je pravidelnost na fotce první a lehká chaotičnost na fotce třetí :-)

 
dosky

To mám rááád, pavočy a jejich krásné výtvory. Kdo nemá, ať raději nekouká.

 
Petr Mikoláš

Dobrý den, mám dotaz jak se vlastně pavučina tvoří, respektive jak ji pavouk tvoří, když je jeho práce roztažena například mezi větvemi stromů, které jsou od sebe vzdáleny mnohdy i více jak dva metry. jde mi o to jak tuto vzdálenost překonává.
Děkuji za odpověď. Petr Mikoláš

 
Bob

Petře, k tvému dotazu: pavouci používají takzvaná "přemosťovací vlákna", která stojí na začátku výstavby. Pavouk stojí na nějakém místě a vypustí jedno enormně lepivé vlákno. To se pohybem vzduchu někde zachytí a tím pádem pavouk získá další záchytný bod. Po vlákně přeběhne, zpevní ho a má základ, ze kterého může začít stavět celou síť. Toto platí pro stavby sítí u křižáků i dalších druhů. :-) Bob

 

Ahoj. Máš super stránku! Fakt hezkou, hlavně ty fotky. Ty sou hodně good. Kvůli článku jak se dělá pavučina, tak sem dostal 1 a ta rozhodla, že budu mít ted v prváku 1 :) Chodim na školu zaměřenou na tyhle vědy a proto je biologie moc důležitá! Díky moooooooc!!!!

 
Áňa

je to dobrej blok a hodně sem se toho dozvěděla.Fakt pěkný!!! :-)

 
Áňa

A k čemu všemu pavouci využívají pavučiny? Jaký je jejich význam?(pavučin) předem dík za odpověď

Bob

Díky, Aňo, za pochvalu blogu. O využití vláken se dočteš právě v tomto článku. Ještě to shrnu: pavučina se používá na lov, stavění úkrytu, stavbu kokonu a někdy při přemisťování. :-) Bob

 
 
verisek991
 

další fotky křižáků najdete na araneidae.ic.cz

 

Komentář ( zmenši pole | zvětši pole )

Povolené tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>