Zvedl jsem hlavu k obloze, přimhouřil oči a sledoval, co se bude dít. Když už jsem na Pohansku, tak třeba ke mně promluví starý bůh Slovanů, objeví se tajemné zjevení, dojde k zatmění všeho. A nic se nestalo. Byla mi zima, měl jsem hlad a do zad mě tlačil baťoh.
   Takže jaké místo jsem to tedy navštívil:

Pohansko u Břeclavi. Místo, které nebylo vždy přístupné, minimálně do roku 1989 bylo uzavřené jako součást hraničního pásma s Rakouskem a se zákazem vstupu návštěvníků. Na tomto území se nachází vykopávky staroslovanského hradiště z období 6.-11. stol. n.l. Údajně zde pobýval i některý z vládnoucích knížat rodu Mojmírovců. Archeologické nálezy byly z velké části přesunuty do přilehlého empírového zámečku, na rovině je kromě zbytků vykopávek možno vidět i rekonstruovanou chýši s obřadními sloupy (nevím, jestli to je správný název). Zaujal mě i výčet slovanských bohů, bůžků a čarodějných bytostí, většina z nich má ekvivalent v řecké, římské i keltské mytologii.

   Pokud se člověk na tento pohádkový kruh podívá, musí se mu vybavit staré pohádky Čelakovského, Němcové a dalších, kde tyto bytosti vystupují. Nebo si klidně můžeme nějakou pohádku na spaní sami vymyslet  pro děti.

   Zřejmě známější než slovanské  hradiště je empírový zámeček, postavený začátkem devatenáctého století na zřetelném valu hradiště. Stavbu zahájil v roce 1810 J. Hardtmuth, vynálezce moderní tužky, pro Lichtenštejny.

Uvnitř zámečku je archeologická expozice vykopávek a rekonstrukce hradiště. Vypadá velice zajímavě.

Celá tato lokalita se nacházela v pohraničním pásmu, tak zde nesmí chybět ani obranný bunkr (typ “řopík”). Schválně si na uveřejněných fotografiích všimněte historického tisíciletého vývoje architektury: chýše - zámek - bunkr. Co tady bude stát za 500 let?

Pohansko u Břeclavi, 29.4.2007 :-) Bob