V noci na 30. dubna jsem měl neklidné spaní. Vykřikoval jsem ze spaní jména  vil a elfů, čarodějky mi vcházely do snů. Až jsem se ráno vzbudil se slovy: “Valpružina noc”. Ale to je germánský svátek a já jsem v současné době na území Keltů.  Takže oslavím svátek Beltine, jedná se přece o podobnou slavnost, křesťané mají také Filipojakubskou noc v tu samou dobu. Mrkl jsem se, kde že je velké shromáždění novodobých Keltů a jejich příznivců. Byl to Archeoskanzen Modrá u Velehradu a tak jsem vyrazil.

Svátek Beltine je jeden z hlavních keltských svátků. Připadá na noc z 30. dubna na 1.května a představuje začátek  lepší, světlé poloviny roku. Té, která se vyznačuje teplem, láskou, růstem a sklizní. Jeho protipólem je u Keltů svátek Samain (na naše Dušičky), který uvádí dobu chladnou, tmavou, dobu malého slunce. Ohně pálené na Beltine mají ochránit živé tvory před elfy, vílami a čarodějnicemi, zbavit je nečistých věcí a dodávat ochranu.
Tolik tedy z mytologie. Tento výklad je velice hrubý, zdaleka nepodchycuje jemnosti keltského duchovního života.
Na slavnostech bylo veselo. Hrála výborná hudba, kapely se postupně střídaly, vonělo pečené maso, lidi se smáli a před pódiem probíhala výuka tance. Veselí, jak má být. Však taky staří Keltové byli veselé povahy a uměli se bavit.

Ve skanzenu jsou vidět podobné chýše, pěkně postavené dle starých předloh. Patří ale do období slovanského osídlení a určitě v nich byla pěkná zima.

V jedné z budov archeoskanzenu jsou umístěny sochy představující křest knížete Bořivoje (je v kádi). U něj stojí arcibiskub Metoděj, křtu se mimo jiné zúčastnil i kníže Svatopluk a kněžna  Ludmila. 
Beltine 2007 byla pěkná oslava, zaujala mne česká skupina Asonance, hrající keltskou muziku.  Její poslední CD “Jestřáb” mi hraje při psaní tohoto článku.

Archeoskanzen Modrá je hned u Velehradu, tak jsem se rovnou mrknul na baziliku. Nahoře je fotografie směrem k hlavnímu vchodu, dole hlavní oltář.

1.5.2007, čas Beltine. Archeoskanzen Modrá u Velehradu, :-) Bob